Přední vchod a POŠTA

[Arwen]

ustaraně se na ní podívá, ale chápe že je unavená, nechá jí jen zmizet, pokrčí rameny a jde se projít do zahrady

[Mystick von Sachsen]

dole cinkne zvonek a tak seběhne dolů a otevře dveře. Najde tam ležet veliký balíček a ona ihned pozná, co v něm je. jde nahoru do ložnice a balíček nechá ležet na stolku u dveří.

[Mystick von Sachsen]

popadne balík a přemístí se.

[Elias Magnus]

objeví se před sídlem a zazvoní na zlatý zvonek.

[Mystick von Sachsen]

vyjde do schodů a jde ke dveřím. Když ale vidí, kdo sedí na prahu, otočí se na podpatku a jde zpátky. Potichu doufá, že si jí nevšiml.

[Arwen]

když jde ze zahrady všimne si, že někdo stojí před hlavním vchodem a tak jde otevřít Dobrý den, přejete si?

[Elias Magnus]

chvíli měl pocit, jakoby se něco mihlo u toho velkého sloupu, neznámý hlas ale upoutá jeho pozornost. Vstane a podívá se na ženu ve dveřích. Dobrý, já jdu za...podívá se ke keři, do kterého právě něco skočilo...Mystick, je doma? ví, že je to celkem zbytečná otázka.

[Arwen]

Ano, je doma. Pojďte dál odstoupí od dveří a ukáže rukou dál do domu

[Elias Magnus]

Díky. pousměje se a vejde do domu.

[Arwen]

Pojďte prosím za mnou úsměv mu oplatí a odvede ho do obývacího pokoje

(dál tam....)