od Kim Jasper » ned lis 13, 2011 7:09 pm
Byron, Wenai: +Pořád sedí na zemi, zakloní hlavu, aby tak zastavila krvácení, ale moc to nepomáhá.+ Jo, v pohodě. To nic není. Jsem hold slepá. +zamračí se, naštvaná sama na sebe a nos, i když tvrdí, že to nic není, jí začne puchnout. Vezme si od Wenai plechovku a opatrně si ji přiloží na kořen nosu.+ Kruci! +zanadává, když to zabolí, ale pak se jí trochu uleví.+ Promiň. +Koukne omluvně na Wenai.+