Pán Skarsgard. +opětuje mu pozdrav.+ Jo, odcházím. Kolik jsem dlužen? +zeptá se a už vytahuje balík peněz, co si přinesl od Gringottů a celý ho vyloží na pult.+ Zbytek je pro vás a vaše kolegy. +řekne bez mihnutí oka a že je to celkem hodně.+ Mám jště jednu prosbu. +na pult vyloží dlouhý, tenký balík.+ Mohli byste to doručit Rebecce Altamirano? Já už na to nemám čas. A k tomu tenhle lístek. +vyloží k balíku i malou obálku s lístkem. Pak si vezme svou tašku, vyjde před hotel, tašku hodí na zem, vytáhne svůj meč a jediným rychlým mávnutí tašku přesekne, přičemž se ta následně vznítí a za několik okamžiků z ní zůstane jenom popel. Ares je ještě chvíli dívá, jak popel rozfoukává vítr, zavře oči a najednou se vypaří, jako by tam nikdy nebyl.... odejde tam, kam odešli všichni řecký bohové.... do zapomnění.+
(trochu poetické.... nemohla som odolať
. Zbohom Ares
)
(V balíku bolo toto:
a na lístku:
Drahá Rebecco,
už jsem neměl čas dát Ti to osobně. Ber to jako svatební dar. Snad budeš mít při manželských povinnostech čas, naučit se s ním zacházet.
Přeju Ti štěstí.
Ares )