Land of Sinners

Sam: +Nemá ani páru o tom, na co Sam myslí, ale docela vážně mu sdělí.+ Nepochybuj, že Nicol poslala někoho z pasáků zatopit. Až přijdem, bude na chatě určitě teplo. Nicol myslí na všechno. A navíc...všichni kolem mě vždycky hopkali...hlavně kvůli mým prsoum..+ říká to docela nevinně, neboť její prsa patří výhradně Samovi!+

Molly: je mu jasný, jak to funguje, ale není z toho zrovna nadšený. ale ví, že jí prsa neodšroubuje , to by ani nechtěl. tak se s tím nějak vyrovná, když mu je Molly půjčuje na hraní. máš štěstí, že jseš holka. já kdybych měl něco takovýho... tak bych nemohl dělat nic jinýho... nedokončí větu, zato ještě překontroluje, jestli se "prsoum" daříí dobře. tak jdeme! jo, všiml jsem si, že Nicol vošéfuje všechno. a je moc... jak to říct? pohostiná? vstřícná? nevím, nejsou to ty správný slova. ale jakoby patřila k nám, k Miracles nějak. všimla sis, jak mají s Tir někdy úplně stejné reakce? to je až divný. jen doufám, že nejsou s Fabem bratranec a sestřenice... zavrtí hlavou, zvedne batoh a hodí si ho přes rameno. podá Moll ruku a zase vyrazí.

Sam: +Zvedne se a za ruku se vydá se Samem směr chata.+ Nicol je báječná Vážně by mohla na Miracles patřit. Nevím, jestli to víš, ale Fabův otec je ve skutečnosti jeden cestovatel. Myslím, že se tě na něj Nicol ptala, ale pak to zase zamluvila. Skončí to tak vždycky. ...A ..+trochu ho poškádlí +...taky jsem si všimla, že se Nicol dóóst líbíš. Takhle by nikdy nehopkala ani kolem Fabulky tak jako kolem tebe!

Molly: a hele! tak tudy kočka močí! říkal jsem si... no ani mě to moc nešokuje. zhodnotí novou informaci o Fabienovi. jo, jsou na sebe tak nalepený, že za tím muselo být něco víc, než Fabienova animální přitažlivost. pokyvuje hlavou. dělám si legraci trochu a přeháním slovem, ale Tir vážně jen tak k někomu tak nejde. my jí doma známe jako drzýho spratka a ona klidně lezla ještě docela nedávno Et a Morfovi do postele. přítulná je ale jenom doma. jinak je hrozně netýkavá. kdybys ji viděla s klukama ve škole třeba. protočí oči. čestná výjimka byla Andy, ale to byl spíš takovej pokusnej králík. myslím, že na něj byla zvyklá a nebála se ho, ale zase se jí ani nijak nelíbil. jde a vypráví a pomáhá jí za ruku přes kořeny a kameny.

Molly: jo. ošije se. všimnul jsem si. Nicolette je fajn ženská, ale je mi to trochu žinantní... chápeš. když nás třeba načapala na zahradě, jak.. hm. no, normálně by mě ani nenapadlo, že mi taková dáma kouká na zadek. zašklebí se mírně nešťastně. a taky je mi líto Fabiena, čekal výhody od máti pro sebe a prd. no, zase lepší, než aby ho moooc zbožňovala. hlavně pro Tir.

Sam: Tir a Fab k sobě hrozně pásnou. Už si je nedovedu představit jinak, než spolu. Vlastně si teš vzpomínám na Tir před rokem zamilovanou do Amona plese, jak mi tě vyměnila za polstrovanou místnost u Munga a na Faba, kterak bydlel u mně ve Wildaranu, dělal mi tam binec a vůbec se tvářil, že ho láska nezajímá. V tom jsme se shodli....A neboj, Nicol se sice asi líbíš, ale je to dáma víc než kterákoliv z !vyšší společnosti" +zaparoduje+...radši by si ukousla ruku, než by se o něco zasnažila. Navíc Honoré je její hlavní objekt touhy..tedy hned po výchově Fabiena! + rozesměje se.+

Molly: kouká na ni, jak vzpomíná. no jo, vidíš... a to ani ještě není rok, do plesové sezóny ještě nějaký ten měsíc chybí. zatváří se jakoby ho bolely zuby, neb se přiznává nerad. ale já se Nicolette přeci nebojím... spíš se před ní tak trochu stydím. a když jsem viděl Fabiena, jak se tváří, že mu ujídám věnečky a chlebíčky a já nevím co, a máma ho spíš okřikne, fakt jsem byl rád, že ho Tirage utěší. vypadal hrozně nešťastně, podvedeně. vím, že má taky svoje, ale... pokrčí rameny. víš jaký to bylo, když jsem byl mladší... o dost ... a najednou u nás začal bydlet Morf a Et se už nestarala jenom o mě a Tir? a to je Morf fakt skvělej chlap. byl na ní hodnej a já jsem byl rád. ale stejně. chvíli mi to trvalo. zato Tir ho adoptovala skoro stejně rychle jako Fabiena.

Sam: +O trošku víc mu stiskne ruku.+ Chudáčku...musel jsi hrozně žárlit..na Morfa a na to, že ti ukradl tolik z Eternitiny pozornosti. Musel jsi to hrozně těžko nýst. A jak jsi pak zvládal první holky svoje? + vzpomene si na to, co jí vyprávěla Tir, že viděla ze skříně.+ Nicol má Faba nejradši - neboj. Vždycky mě brala jako dceru, když mi umřela mamka, ale Fabulka byl její poklad - možná právě proto, že byl synem někoho, kdo nebyl abych tak řekla - oficiální...

Molly: no, nějak... to šlo. asi to zvládal spíš Morf a Et, než já. jo a taky když měla Et Morfa, tak se na mě nalepila Tir. no jo, myslel jsem, že je otravná, ale měl jsem někoho... a ona to možná brala, že Et zastoupí - to my dřív nedošlo. byla ještě malá, hrozně úporná a barala to děsně vážně. znáš ji - ty velké oči a odhodlaný výraz. no, měl jsem ji furt za zadkem. a myslím, že i pár holek jsem nabalil na malou sestřičku. bylo to takový "pokus-omyl". cestovali jsme a bylo všechno trochu jinak, než u normálních lidí. holky se mi líbily, hormóny a tak, chápeš. ale když to byla nějaká kravka... nebo ani nebyla, ale s každým si prostě nerozumíš. chtěl jsem, aby to bylo jako doma, třeba právě Et a Morf. ale na to jsme byli ještě malý. no a když to nebylo ono, šel jsem za jinou. taky si se mnou asi užily.
Fab - poklad? no to jo, zakopanej. chechtá se. ale ne, jsem rád, že je na Tir tak hodnej. a taky že si spolu rozumějí, vidím ji, jak se chechtá a blbne. to je... prostě dobrý. hlavně že nemám smutnou naštvanou Tir za zadkem, když nám je tak krásně. v chůzi ji chytí kolem ramen a přitáhne k sobě. líbne na tvář. a Nicol je vážně skvělá - vtrhne jí sem banda žroutů a ona nic, kompletní servis a ještě si čte a drbe za ušima králíka. je v pohodě. pak ale Moll zastoupí cestu a obejme ji pořádně. dobře, žes někoho měla, když maminka... kolik ti bylo, Moll?

Sam: +Směje se s ním.+ Musel jsi být strašný...proutník. Tir mi vyprávěla, jak se u vás holky střídaly. Myslím, že kdybych tě tenkrát potkala, s křikem bych utíkala...+ líbne ho do vousů.+ Jsem za Faba i Tir taky moc ráda. I kvůli Nicol, protože, jak říkáš je vážně skvělá. +Když jí Sam zastoupí cestu, popravdě odpoví.+ Mamka umřela, když mi bylo pět. Ani si na ní moc nevzpomínám. Byla dlouho nemocná, moc mě k ní nepouštěli. Táta mi zjednal spoustu chův a učitelek, abych neměla čas o tom přemýšlet. A Nicol..všichni v okolí na mě koukali jako na panenku ze zámku a Nicol mě hned první den plácla přes ruku. Jako dítě jsem jí milovala...a mám ji ráda pořád.+