Francie - dům Fabienovy matky

[Isamun]

Molly. jo - neznám nic romantičtějšího - uděláme si z mazlení výzkumnou laboratoř! a ty budš muset pořizovat vědecké zápisy... není nápadem moc nadšen. drží si ji a prohlíží. trénovat bychom měli... tu výdrž. ale zrovna se stopkama... upře na ni pohled oddaného štěněte.

[mollyz]

Samík: +Pohled, který ji vždycky dostane.+ Nemyslela jsem to vědecky, jenom ten trénink...výdrže. Když já...jde to úplně samo...když se mě dotýkáš...+shrnuje mu vlasy z obličeje, aby zamaskovala, že se trochu stydí.+

[Isamun]

Molly: nechá se hladit a usmívá se. ale to mipřipadá úplně v pořádku, dotýkat se tě. i to, co to s tebou dělá, lásko.

[mollyz]

Sam: +má upřímnou chvilku .+ Já...no...prostě mě nikdy nikdo takhle hrozně nevzrušoval. + Sam začíná mít vlasy značně ulízané, jak mu je Moll pořád nervózně shrnuje.+

[Isamun]

Molly: usměje se od ucha k uchu, dívá se jí do očí a chytí ji za ulizující ruku. to mi ale vůbec nevadí.

[mollyz]

Sam: Ne? +zacuká zkusmo rukou, zda ji drží pevně.+ Vidíš...a už zase myslím na to...+skousne spodní ret a najednou se taky usměje jako sluníčko.+

[Isamun]

Molly: na co? culí se snad ještě víc, když se ona usmívá taky. nedá se to vydržet a udržet vážnou tvář.

[mollyz]

Sam: Na to...+trochu zrudne, ale směje se.+ Na to, co se mnou umíš všechno dělat...když mě takhle držíš...

[Isamun]

Molly: jenom ji dál drží a usmívá se a kulí na ni oči. ale já nic nedělám... tváří se jako neviňátko a moc ho baví, jak si ji chvilku podává.

[mollyz]

Sam: +Sice se pořád usmívá, ale hluboku uvnitř se chvěje strachy, že se Sam dál bude tvářit jako svatý.+ Když se mě dotýkáš cetkama nebo když mi líbáš prsa...+je rudá až za ušima, ale trošku se pod Samem kroutí, aby se ho mohla dotýkat větší plochou těla.+