Sam: +Zase se probere, protože Sam mluví, přednáší cosi, co připomíná nádherné verše. Molly jeho sen jen tuší. Dívá se na něj a v tom jeho neklidném spánku ho miluje ještě víc. Sleduje jeho rty, jak se pohybují v syntaxu, i když slova se nedají rozpoznat. I když je to trochu legrační, je z toho Molly celá naměkko. Přistihne se, že uvažuje o tom, jak je možné, že v muži jako je Sam, jež vypadá tak světácky, je tolik něhy a křehkosti.+
