Francie - dům Fabienovy matky

[Honoré]

Sam: +Hluboce se zamyslí nad problémem.+ Ha...mám to! Vzadu za domem je jedna veliká nepoužívaná králíkárna. Molly by to tam mohla rozvěsit.+ Poplácá Samovi po rameni.+ Jsem rád, že se vám tu líbí. To je tu taková oáza...prázdiny po celý rok, jak říká Nicol - která tu nejvíc dře - celý rok..

[Isamun]

Honoré: fajn. do králíkárny. kývne a naloží si otepi bylin a jde hledat Molly, aby bylinky uložili. divná věc. asi Niccolette trávila prázdniny v koncentráku... podivuje se. snad to není tak zlé. vím, že tu musí hodně pracoat. ale vypadá, že to dělá ráda.

[Honoré]

Sam: Jen se nebojte. Ona to dělá všechno hrozně ráda - a pokud jste tu už pár dní, tak jste asi objevil i to, že moje paní umí odpočívat, relaxovat, bavit se...+Začne se nostalgicky probírat nějakými věcmi v kůlně (vytáhne stařičké sněžnice a zkouší si je na nohu.). + Až to s Molly rozvěsíte, ať vám ukáže, kde máme barvy...

[Isamun]

Honoré: rozkaz, šéfe! zasměje se a jde. a pak ještě nakoukne se schovívavým úsměvem, jak si Honoré poskakuje ve sněžnicích. a běží pod meruňku, kdy by měla čekat Molly.

[mollyz]

Sam: +Molly už stojí na špičkách pod meruňkou a natahuje se pro šťavnatá oranžová sluníčka.+

[Isamun]

Molly: když vidí, jak se vytahuje, má hroznou chuť ji polochtat, ale má náruč plnou sušených kytek. najádo, pomoz mi, prosím. jsem pod kytkama... a máme je rozvěsit do nějaké nevyužité králíkárny. vyprošťujeme s Honorém žebřík z kůlny... dožaduje se pomoci.

[mollyz]

Sam: +Málem zůstane viset na větvi, které se právě drží, jak jí to rozesměje.+ Vypadáš jako přerostlá baba kořenářka...+Odebere mu z náručí něco bylin a ještě předtím mu - bezmocnému - strčí do pusy meruňku.+ Jsou úžasné, ochutnej...a následuj mě!+ Udá směr králíkárna.+

[Isamun]

Moll: když se mu blíží do pusy tlumič v podobě přezrálé sladké a měkké meruně, víc otevře a pak ji vysrkne jak ústřici a vyplivne pecku do trávy. hmm, mňam. jsi podvodnice - furt říkáš, jak děláš marmelády, a přitom vám rostou rovnou na stromě. odevzdá kus bylin a míří spolu k blízké králíkárně prázdné. dík. jak to pověsíme? mám tam natlouct hřebíky nějaký?

[mollyz]

Sam: No jo, příroda je mi příznivě nakloněna...+směje se tomu.+ Hřebíky asi budou nutnost nebo nějaký skobičky...+ukáže na králíkárnu velikosti lví klece.+ Sem se to vejde, ne?

[Isamun]

Molly: jo. zahodí na ni svazky bylin, tak se sám vytvoří živý obraz Jan hus na hranici - po konsilu Kostnickém. a natluče pár hřebíků, co má v kapse džínových lacláčů. vzal si je i s kladívkem ještě v kůlně, když ho Honoré instruoval. pak odebírá Molly kytice bylin a věší je na hřebíky za provázky. a notuje si u toho "Když jsem kytici vázala, častokrát jsem se tázala, komu já ji dám".