Molly: kdo tu kňoural, že mu je zima? a kdo tu zlobil sám vznešený velepoklad? to nekecá, neb poklad se očekávaně zvětšil . nechá polštář tam, kde je, ale ještě se k němu přidá sám. a kolenem si dělá místo - pro sebe i pro poklad
Sam: +Nejprve to velezvětšení vidí a pak i cítí mezi stehny. A taky cítí, váhu Samíka přes polštář na lisovaných polštářcích. .+ Vznešený velepoklad? +vyprskne smíchy.+ Nejdřív, ať předvede, co umí...
Molly: taky se zasměje. jako bys ho neznala... udělá si víc místa a donutí ji rozevřít víc nohy. pak, když už je dost blízko, na chvíli ustene v počínání. to si ale rozmysli, jak o něm mluvíš! co když se urazí a už nebude chtít hrát? vykulí na ni káravě oči, aby zvážila dobře celou tu situaci
Sam: +Špička velepokladu se dotýká jejího poštěváčku a Molly je nuce smlouvat.+ Znám, ale zas a znova ráda poznávám. Vždycky mě něčím překvapí.. + A už se moc nesměje a obtočí nohu kolem Samíkova zadku, aby ho náležitě motivovala.+
Sam: +Spokojeně zakňučí a uvolní se,aby mohutné impresário mohlo proniknout co nejhlouběji do jejího těla. Ráda by Sama políbila, ale přes polštář moc nemá šanci. +
Sam: +Tělo se jí napíná a uvolňuje v Samově rytmu, obejme ho kolem krku a pootevře ústa. Chce ho mít v sobě i tady, chce cítit jeho jazyk stejně intensivně jako impresária ( ).+
Molly: jak je Samík dlouhý, nahne se k ní přes polštář i polštářky a políbí ji na pootevřené rty. jazyk vsune do jejích úst a hladí jím ten její. to ho nachvilku odvede od pohybů pánve, ale hned se zase dá do pohybu.