Tir: To teda ne! To už jsem byl na vejšce a vrátil jsem se na víkend domů a představ si. Matka byla u kámošky a doma nebylo k jídlu NIC!!!! Jenom zbytky od večeře z předchozího dne, nějaký okoralý koláč, pár palačinek a nakládaný rajčata!!! Dovedeš si to představit...tu hrůzu?
Tir: No, bylo to vážně strašné. Matka přišla domů až v noci, byla podnapilá a tvrdila mi, že jsem měl všechno připravený...a přitom týden předtím slibovala králíka na smetaně a oříškovou bábovku...+vypadá, že se co nevidět rozbrečí při té krušné vzpomínce.+
Fab: pochechtává se, ale dojme ji jeho neštěstí. obejme ho pevně tak, že má hlavu zabořenou do báboviček. Fabísku, ty nejsi králík, ty jseš kůň! směje se mu a ňuňá ho zároveň.
Ten, co mi kouká přes rameno, je Matouš. Jářku někde lítá.
Tir: Ale mohl bych bejt, kdyby mi někdo sežral ten meruňkovej koláč...i když...+uvolí se láskyplnně+...s tebou se rozdělím, protože nechci, abys byla podvyživená ty....Páni, vážně se docela těším, že budeme natírat ten plot