Kancelář

[Neferet]

+tohle zabolelo a hodně, myslela si, že víc než jí mít rád by nikdy nedokázal, snaží se to nedat najevo, ale v tváři se jí přeci jen promítne bolest, neuhne pohledem a bolest rychle zažene, může se jí poddat později+ Ano jsem hlupačka, jsem naivní... ale to lidé bývají... naivní... protože věří, doufájí... kdyby přestali, ztratili by všechno co jím zbývá a já slíbila, že se týhle situaci budu snažit vyhnout. +samozřejmě myslí tu, kdy by ztratila víru, že vše bude dobré kdyby přestala doufat, už jednou se do ní dostala a dopadlo to pořádnou ztrátou krve+ Každý děláme chyby, je jen na nás jestli se z nich poučíme. Bohužel ne všechny jdou napravit.

[Angel]

Mluvíš krásně, ale jsou to jen slova +ohrne pohrdavě ret+ Co bych měl já udělat? Mám se tu rozplinout něhou, pak si padneme vzájemně do náručí a popláčeme si jak oba děláme chyby, které obližují jiným? +hořce se uchechtne+ To snad nemůžeš myslet vážně! +posune lahev doprostřed stolu+ řekni co chceš?

[Neferet]

Samozřejmě, že jsou to jen slova, protože na činy nemam momentálně dost dobrou fanzaii. +poznamená tentokrát úštěpačně+ Víš, že se mi Angelus docela líbí? Když nepočítam to, že by nás chtěl zabít... připadá mi, že dost často řekne to, co si myslí... +zní to trošku zamyšleně než lehce potřepe hlavou+ To by byl sice úžasný závěr jako z pohádky, ale oby víme, že v pohádce nežijeme. +vrátí se k původnímu tématu+ Co chci? +zdá se, že se nad tím zamyslela+ Chtěla bych toho hodně... +pokrčí lehce rameny+ Měl by si se najíst, když si hladovej, si podrážděnej... +koukne na lahev+

[Angel]

+Oči mu potemní+ Neznáš Angeluse, to co si viděla nebylo nic. To je jako bys viděla hadí ocas a řekla "už vím jaké má had zuby a znám jeho jed". Na Angelusovi není nic dobrého +odmlčí se a podívá na lahev. Váhavě si ji vezme, otevře a naleje si do sklenky od alkoholu+ To není odpověď na mou otázku, jen vytáčka +napije se krve+ Je tudená +zareptá a odloží zas sklenku na stůl+

[Neferet]

Neříkám, že ho znám ani to, že je na něm něco dobrého. Říkám jen to, že se mi docela líbí. +upřesní s mírným pokrčením ramen. sleduje jeho počínání+ Pokud sis ještě nevšiml, třičtvrtě našich momentálních rozhovorů je jen o vytáčkách. +poznamená spíš měkce a zvedne obočí nad jeho reptáním+ Bohužel, jedinou teplou krev, kterou u sebe mam a kterou bych ti mohla nabídnout je jen moje vlastní, ale pochybuju, že by si o ni stál. +odvětí na jeho reptání a pak si povzdechne+ Fajn... momentálně chci aspoň trochu zmírnit to dusno. Neříkám, že si to nezasloužím. Zasloužím a víc než už je to teď... +rozhodní trošku rukama+

[Angel]

+Neurčitě na ni koukne když mu nabýdne krev a pak se vrátí ke své studené sklence, kterou jedním douškem vyprázdní. vylízal by ji, kdyby tu neseděla Neferet+ Fajn. Zmírníme dusno +souhlasí, nalije si další sklenku a mlčky sedí, jen tu a tam upije svojí krve+

[Neferet]

+sleduje ho a přemýšlí, jestli může pokračovat ve svém seznamu či ne, ale rozhodne se to raději nepokoušet, více méně+ A patří do toho "zmírníme dusno" to, že spolu budeme moct více méně normálně komunikovat? +zajímá se+ Samozřejmě, když na sebe náhodou narazíme.

[Angel]

+Odlepí pohled od stěny kam ho upíral a koukne na Nef+ A o čem by sis chtěla povídat? +odpoví otázkou, jelikož on si o ničem povídat nechce. Nemá žádné téma k řešení+

[Neferet]

+pokrčí lehce rameny, ted jimi krčí nějak často+ Neřekla jsem povídat, jen komunikovat. Víš... prostě... jako dva lidi, co bydlí v jednom domě. Nemusí se mít zrovna v lásce, ale v rámci možností by si mohli odpustit sakrastycký poznámky, náběhy na hádky a tak... +sklouzne pohledem k zemi a chvíli na ni jen bez hnutí zírá+ Proč ses vrátil? +zeptá se bez rozmýšlení stále zírajíc do země+

[Angel]

+Jen na ni kouká, bez výrazu a samozřejmě i bez zlosti. Jenom kouká nic víc. Potom sklopí pohled ke sklence a dál vzhlédne proto, aby se zahleděl na neurčitý obraz na zdi+ Měl jsem vizi. Becca byla v nebezpečí, tak jsem se vrátil +řekne s třeskutou upřímností, čímž zároveň říká že se nevrátil ani kvůli Nef ani kvůlu Spikeovi+