Hala

[Tony Dolohov]

Nef: +jak tak poslouchá to její vyprávění, už ani netančí, jen tam tak přešlapuje na místě do rytmu, aby se neřeklo+ Koukám, že tě tvůj milý potrestal docela přísně za tvůj přestupek. Já bych to spíš řešil oko za oko. Ale každý jsme jiný +pohladí ji po rameni+ Mrzí mě to s tím druhým +utěšuje ji+ Umím si docela dobře představit, jak ti bylo... taky jsem zažil rozchod +pokrčí rameny. Když se Nef rozbrečí, neví, co má dělat, není zvyklý na ženský pláč, tak ji jen k sobě přitiskne a hladí po zádech+ Cože...? Sebevražda...? +kouká na ni, jako by ji místo nosu vyrostl prasečí rypák:) a je tak překvapený, že i přešlapovat přestane. Pohled stočí k jejímu zápěstí+ Zbláznila ses?

[Neferet]

Porvali se… jestli se tomu tak dá říct. Nevím jak Spike zjistil kde ho najít nebo kde na sebe narazili. Vím jen, že dopadli oba špatně. Tentokrát se mi ty proklatý noviny hodili. Ale nejhorší na tom bylo, že jsem nemohla přijít a postarat se o něj… o něj a o Angela. +opět si mu opře čelo o rameno, ani neví proč to a najednou nezůstane jen u jediný slzy. V duchu se proklíná za to, že si dala to víno a jointa, určitě by k tomu jinak nedošlo, i když kdo ví, co by se dělo kdyby to Tonymu řekla u něj na návštěvě+ Zbláznila? +podívá se na něj ubrečenýma očima+ Jo, myslim, že jsem se zbláznila. +souhlasí+ Změnila jsem se, část mě se tolik změnila až mě to chvílemi děsí. Víš, kdo jsem nebo aspoň čím jsem byla, než jsem sem přišla. Dřív bych nikdy nepřipustila, aby mi jakýkoliv upír něco nakazoval natož, abych mu tolik věřila, ani bych se nikdy tolik nesnažila udělat mu radost, nechtěla bych aby byl šťastný, spokojený a už vůbec bych mu nikdy nedala napít svoji krve, natož abych to dělala opakovaně. +v očích má jakousi naléhavost+ Změnili mě a já ani nevím jak je to možný, jak se stalo, že jsem najednou chtěla být poslušná a dát jim všechno, co bych mohla, co by si přáli a po čem by toužili. +povzdechne si+ Za tu krátkou dobu se pro mě stali vším a když člověk přijde o všechno a to vlastní vinnou, nechce dál žít. Nechtěla jsem dál žít. Bez nich všechno ztratilo smysl, důvod, cíl... +zakroutí smutně hlavou+

[Tony Dolohov]

Co jsi čekala... chlapi se o ženy rvou už celá staletí. Spíš bys měla být znepokojena, kdyby se neporvali. Znamenalo by to, že mu na tobě nezáleží +pokrčí čelo+ Ano, pamatuji si, cos mi kdysi vyprávěla o tvé opatrnosti vůči upírům a proto mě dost zarazilo, když jsem zjistil, že s jedním žiješ. Nebo dokonce se dvěma? +pozvedne trochu pohoršeně obočí+ Ale je to tvoje věc, tvůj výběr, tvé rozhodnutí +najednou ji pustí+ Nechtělas žít? Copak tohle je řešení? +vyčítá jí+ Víš dobře, že jsem taky přišel o svou životní lásku, ty jediná víš, jak mě to uvnitř zlomilo... a sáhl jsem si na život kvůli tomu? Taky se mi nechtělo žít, ale člověk to nesmí vzdávat, musí jít dál +kárá ji a pak si uvědomí, že stojí uprostřed parketu, tak ji rychle chytne a rychlým tanečním krokem ji provede až na druhý konec místnosti+ Omlouvám se, že jsem tak vyjel, ale nediv se mi, záleží mi na tobě. Když si představím, že jsme takhle už vůbec nemuseli tancovat.... +přitiskne si ji blíž k tělu+

[Spike]

Styx: +pozvedne obočí+ Pche! Na tohle nepotřebuju vidět že se někde muchlujou, stačí mi když se na ně kouknu +pohodí bradou k těm dvěma+ Angelus je pěknej parchant, co musí mít vždycky pravdu a je děsně popudlivej. Bylo to s nim jako ojíždět tygra. Jo s Angelem... to bylo trochu jiný. On... špatně se to vyjadřuje +zamračí se+ Prostě byl jinej a stejne.

[Lanevra]

Aha. Ješitní mužský co nejsou ochotní ustoupit °ohodnotí je se smíchem. Jemně se pousměje° Musím už jít °pohladí ji několikrát po zádech, potom políbí na tvář° Ohledně toho pokoje se ještě domluvíme °přislíbí svou účast na vyklízení pokoje° Ráda jsem tě zase viděla °řekne už svou ustálenou frázi a pustí ji°
°dojde ke Styx° Už se pro dnešek loučím °obejme ji° snad se uvidíme doma °dodá se smíchem, protože tam se snad nikdy neviděli jak je to tam velké° Dobrou noc Spikeu °rozloučí se i s ním. Na Neferet s Tonym jen kývne a odejde do nejbližšího baru°

(Tak nitky spojeny.)

[Neferet]

Jo se dvěma. +zarazí se+ Teď už s jedním. +odsouhlasí si ty vztahy. O krok ustoupí a obejme se rukama, tak trošku se do sebe schoulí, když jí kárá+ Ale tys její popel neukládal vlastnoručně do urny. +téměř to zní jako odseknutí, ale je to tiché, velice tiché+ Vídáš jí dál. +dodá tiše a nechá ho, aby s ní odtančil dál od ostatních+ Neomlouvej se. +zakroutí hlavou a popotáhne+ Myslím, že mi chybělo, aby takhle někdo vyletěl. A jsem ráda, že ti na mě záleží. Máš pravdu… nebylo to řešení, ale v tu chvíli mi to připadlo… +výmluvně a beznadějně pokrčí rameny+ Když jsem se probudila v nemocnici Spike seděl vedle postele. Nevím, jak se o tom dozvěděl, ale byl tam. +pokračuje ve vyprávění+ Štvalo mě a zároveň mě potěšilo, že mě nechtěl pouštět samotnou ani na záchod. Teď už není v tom hlídání tak důsledný, ale pořád ho štve, když jdu někam sama… nedivím se mu. +krátce pohlédne ke Spikeovi a kývne na odcházející Lanu+ Myslím, že teď se všechno vrací zpátky, pomalu… hodně pomalu. Sice to nebude tak jako dřív, ale je se mnou… vzal mě zpět.

[Winifred Burkle]

Jo tak nějak. +souhlasí s úsměvem+ To je škoda. +unikne jí, pak se za to zastydí a zrůžoví+ Jasně času je dost. +pousměje se a přikývne+ Já tebe taky. Měj se zatím hezky. +rozloučí se s ní a ještě chvíli pozoruje dveře kterými odešla. pak se nad tím zamračí a zatřepe hlavou. odloží sklenku a urychleně se vytratí nahoru, absolutně netuší co se to s ní děje, že se chová tak divně+

[Styx]

+rozloučí se Lanou a se smíchem si s ní dá spěcha na Orlíku. Pak se otočí ke Spikeovi+ Já už taky půjdu, mám před sebou jednu důležitou cestu na kontinent a musím se na ni připravit. Díky za hezký večer... tentokrát jsi mě docela příjemně překvapil +mrkne na něj s úsměvem, chvilku váhá, ale pak přece jen dojde k němu a políbí ho přátelsky na tvář+ Nef tě moc miluje, pamatuj na to +pošeptá mu přitom do ucha a zase odstoupí a tváří se, jako by se nic nestalo+ Pozdravuj ji ode mne a že jí děkuji za pozvání. Vám oběma +ještě se otočí k Nef a zamává jí, nechce ji rušit ze zřejmě vážného rozhovoru s Tonym, a odejde domů+

[Tony Dolohov]

Ne, to máš pravdu +ztiší hlas+ Není mrtvá, v tom je ten rozdíl... ale myslel jsem Spikea, ne Angela +mírně se pohupuje s Nef do taktu a k jeho úlevě konečně přestanou hrát koledy+
A ty se divíš, že tě nikam nechce pouštět? Bojí se o tebe... a popravdě se mi vůbec nedivím. Budeš mu muset hodně dlouho dokazovat, než ti zase uvěří. Ale neboj, dopadne to nakonec dobře +vytáhne z kapsy čistý kapesník a podá jí ho+ Na, vysmrkej se a uklidni se. Nejlepší bude, když tě dovedu ke Spikeovi, ten ti snad náladu zlepší. A slib mi, že příště, když budeš zase zoufalá, vyhledáš mě. Přijdeš si se mnou promluvit, než uděláš zase nějakou bllbost +vyžádá si slib+ Tak hodně štěstí +pošeptá jí do ucha, pak jí nabídne rámě a odvede ji ke Spikeovi+ Kámo, zde ti vedu tvůj poklad, hezky se o něj starej. Stejně už budu muset jít. Díky za pozvání +zahlédne Styx, jak odchází pryč a nahlas na ni zavolá+ Styx! Počkej na mně +a běží za ní, aby ji ještě stihnul+

[Neferet]

+jen tiše přikývne a na chvíli zavře oči+ Já vím, že to bude trvat dlouho, než mi zase uvěří jako dřív. +vezme si od něj kapesník+ Slibuju. Kdyby byla zase tak zoufalá přijdu za tebou. +slíbí mu a otře si oči, i když to zarudnutí hned neskryje, ale usměje se+ Děkuju. +usměje se na něj vděčně a nechá se odvést ke Spikeovi. Trošku zrůžoví, když jí Tony nazve pokladem, ale lehce se usmívá. Pohled má sklopený spíš do země, aby aspon na chvíli skryla zarudlý oči, když všichni odejdou, tak se rozhlédne+ Koukám, že už tu nikdo nezůstal. +oznámí zřejmé načeš se na Spikea podívá+ Já... mam pro tebe taky dárek. +pousměje se a doběhne za pult odku vytáhne jeden podlouhlý balíček zabalený v jemné, ale přesto těžké látce, ve kterém je schovaná zbraň a jeden malý balíček, spíše krabičku ve které je připravený pánský prsten s lehoučce pulzujícím kamenem+ Není to nic velkýho... +natáhne k němu ruce, na dlaních položený větší dárek a na něm ten menší+