Hala

[Angel]

+Oplatí Spikeovi jeho krátké políbení a znovu se na něho zamračíJeště se vymlouvej že tobě nezáleží na to jako budí dojem +zamrmlá ale nijak víc to nerozvádí, hlavně když vidí že Spike už ho stejně nevnímá. Znovu sjede Nef pohledem+ No... dobře +pokrčí rameny, nemůže jí dyktovat jak se bude oblékat a navíc nejdou nikam kde by ji mohl někdo očumovat. Vezme si kabát který má na věšáku vedle pultu a oblékne si ho. Potom vyrazí za Styx+

[Neferet]

Co? Ty od nás? Spíš mi od tebe. +uculí se a vrátí mu polibek na rozloučenou+ Jasně tati. +zaxichtí se na Spikeova záda, když je tak poučuje a nasouká se do kabátu. chvilku čeká, jeslti přeci jen Angel nezačne něco namítat, ale když se jen oblíkne, v duchu nad tím mávne rukou a vyjde s ním ven, aby je mohla ke Styx přenést+

[Spike]

+Halou se ozývá hlasité střílení a tu a tam Spikeuv sprostý výkřik, jak ho zabijí nebo se netrefí kam chtěl. Ničeho si nevšímá, tak nevídí co se děje za jeho zády. Hrneček postavený na pultu se pomalu, ale jistě začne posouvat. Tam a zpět, jakoby si s ním někdo hrál. Potom dojede k okraji, překlopí se, chvilku jen tak visí ve vzduchu zatím co z něj na zem cvrnčí káva, než s třeskotem spadne na podlahu. Spike nadskočí, jak se lekna. Rozhlédne se po místnosti, nikde nikdo, jen ten roztříštěný hrnek. Zamračí se na něj a zakroutí hlavou. Sebere se a jde to utřít, také pozbírat střepi. Jak je předkloněný nepostřehne obličej malého tmavovlasého chlapce který se mihne ve skle dveří Angelovi pracovny+

[Spike]

+Sedí s nohama na stole, něco si píše do bloku nebo si tam čmárá kdo ví. Telefon zvojí jako šílený a už mají dva vzkazy. Podle všeho Spike nejeví moc velký zájem o zákazníky+

[Angel]

+Vrátí se od Styx kde byla na návštěvě. Angel hodí kabát na pult, zvedne telefon, típne ho a zase ho položí. Promne si bolící hlavu+ Nemůžeš alespoň vytřídit vzkazy? +zavrčí na Spikea který mu nevěnuje moc velkou pozornost+ Někdo by měl dojít do lékárny +postaví na pult prázdnou tubičku a mrkne po Neferet+

[Neferet]

+docourá se za Angelem, docela i v dobré náladě+ Tak jsem zpět. +usměje se na Spikea oznamujíc zřejmé, když už na něj Angel vrčí a přesune se k němu, aby ho líbla na přivítanou+ Do lékárny? +zvedne obočí koukajíc na tubičku+ Fajn, je mi to jasný. +povzdechne si když na ni Angel tak po očku mrká+ Dojdu tam. Jen mi řekněte, kde to je. +povzdechne si smířená s osudem+

[Spike]

+Zakloní se na židli, políbí Neferet. Na papíře který má před sebou má rozepsanou nějakou báseň+ Co bych třídil, stejně sou to všechno je věřitelé a jejich právníci +zašklebí se na Angela, ale vstane a poslušně jde k přístroje ze kterého všechny zprávy jedním zmáčknutím smaže. Pak vezme do ruky tubičku od léků+ Koukám že ses dneska pořádně nafetovl. Měl si snad vizi o které nevím? +proklepe lahvičku+

[Angel]

+Zavrčí jak Spike vymaže vzkazy, ale jinak to nekomentuje+ Nejdou po nás věřitelé ani právníci, nanejvýš tak finanční úřad +znovu si promne spánek+ Ne, neměl jsem vizi ale pořád mám pocit že bych jí mít měl +zaskřípe zuby+ Lékárna je dva bloky odsud, vyjdi ven a pak doprava. nemůžeš ji přehlédnout +instruuje Neferet+

[Bruno Duvenblejt]

Chvíli naslouchá u dveří s uchem přitisknutým na dřevo a pak dlouze zazvoní. Pro jistotu si zapne nahrávání.

[Neferet]

+zvědavě nakukuje na slova, který Spike napsal do bloku+ Jo, když jste tvrdohlaví. +zašklebí se a vyskočí si na pult+ Jasně. Ven. Doprava. Dva bloky. +pokyvuje hlavou+ Vezmu jich víc, abych tam zítra nemusela znovu. +zaškaredí se a natáhne ruku ke Spikeovi žádajíc tubičku, trhne sebou, když uslyší zvonek+ Netušila jsem, že tu máme zvonek. +řekne docela převapeně+ Já nikoho nečekam. +zarazí je, kdyby se chtěli ptát, jestli je to její návštěva+ Takže to musí být vaše. +zakynklá nohama, vypadá to, že ona otevřít nepůjde+