Dojo

[Postrach]

(a bude hůř, pokud to zvládne...ale zas ji nemíní zabít, kolik zvládne, tolik...nemusí dát všechno na první lekci )
*sleduje ji, nic neřekne a když skutečně odejde i s vědry, tak se pro sebe usměje...udělá si osobní odhad, v kterém patře to vzdá a po chvíli se odsune do zenové zahrady*

[Styx]

+vyrazí odhodlaně nahoru po schodišti, s tou zátěží to není žádný med, ale čekala, že to bude náročné. Lidi, co potkává, se za ní udiveně otáčejí+ No co koukáte... v nejvyšším patře hoří +odbyde je a pomalu stoupá nahoru. Ve čtvrtém poschodí ji chytne krize a zůstane stát na místě, nemůže udělat ani krok, nohy jí odmítají poslouchat. Rozhoduje se, jestli to vzdát a přežít, anebo jít dál a chcí.. padnout. Po pár minutách se jí sebekázní povede zažehnat krizi a pevně rozhodnuta nevzdat to stiskne rty a přinutí nohy k pohybu. S hlasitým funěním vystoupá až do posledního patra. Její radost však kazí poznání, že tohle je její hranice. Zpátky jít už nezvládne, ví to. Nohy se jí chvějí jako ratlíkovi, sotva se na nich udrží a staré zranění začalo protestovat. Poraženě sundá z ramen tyč a položí vědra s vodou na zem. Vzdává to, sebekriticky uznává, že víc už nedokáže. Opře se o zábradlí, zhluboka dýchá a nabírá sílu. Po chvilkovém odpočinku vylije vodu z věder do květináče nějaké obrovské rostliny a pak sjede výtahem do přízemí. Vrátí se do doja a nakoukne dovnitř. Postracha tam nevidí a snad ji to dokonce i poprvé v životě potěší, protože neví, jak by mu vysvětlovala, že úkol nesplnila+

[Postrach]

*a zenové zahrady se ozve* tos stihla nějak brzo....a neslyšel jsem výtah?

[Styx]

+cukne sebou, když uslyší jeho hlas a po chvilce váhání jde za ním do zahrady+

[Styx]

+převlékne se do pohodlného oblečení a trochu se rozcvičí před další lekcí bojového umění, dá si obligátních pár koleček+

[Postrach]

*za chvíli dorazí* Ahoj..promiň, ale práce se krapet protáhla...*zatváří se omluvně, asi se někomu nechtělo umírat rychle* vidím, že už jsi pilná...*pousměje se* kyblíky máš s sebou?*nedá mu to*

[Styx]

+zastaví se a trochu se vydýchá+ Ahoj. V pohodě... přišla jsem teprve před chvílí. No pilná.. zatím jenom malá rozcvička +uculí se při zmínce o kyblících+ Vody už jsem se natahala na hektolitry. Nevěříš? Dokážu ti to, jestli to budeš vyžadovat +poznamená odhodlaně, ale uculuje se u toho+ Tak nějak doufám, že se dnes dostanu na vyšší úroveň.

[Postrach]

Neboj, dneska nošení vody nebude...myslím, že sis zaposilovala samostudiem dostatečně...tak doufám, žes ses dostatečně rozehřála..a půjdeme na to...dneska bych se zaměřil spíš přesnost a ohebnost než na sílu *přejde na žíněnku za ní* jak jsi na tom s rovnováhou?

[Styx]

+docela si oddechne, když dnes nebude tahání věder, i když si myslí, že po tom tvrdém tréninku by to dnes už zmákla+ S rovnováhou? Myslím, že docela dobře... Kromě láhve skotské mě jen tak něco neporazí na zem +uculí se a zaujme stabilnější polohu, protože tuší, že ji Postrach brzy přesvědčí o opaku+

[Postrach]

Tak láhev skotské jsem sebou nevzal, škoda...*a tak na zahřátí s ní zkusí pár výměn výpadů, pak mezi čelní výpady přidá boční, schválně ve chvíli kdy by se to nedalo čekat, aby se nemohla na něj připravit, což jí naruší rovnováhu, ale nedotáhne ho do konce, takže na zemi by skončit neměla, místo toho přejde zpátky k čelním, jen ty boční a z jiných úhlů zkouší dál, takže energie z těch úderů jí rozhazuje docela slušně těžiště a balanc,do posledního úderu přidá víc kontaktu, ne moc, ale přesně tolik, aby jí to poslalo k zemi*