Bar - balkon

[Jason]

*obváže a utáhne tolik, co svede...snaží se ho probrat mluvením, ale pak to vzdá, zůstane u něj klečet*

[Rebecca Altamirano]

Vyběhne ze zákulisí a když ho uvidí, na okamžik přestane dýchat. Ve tváři se jí během chvíle vystřidají všechny možné pocity, nejdéle jí vydrží zuřivý vztek, který ji zaplaví takovou silou, že jí v očích na okamžik vzplane zelený oheň. Rychle se ale ovládne a poklekne vedle něj. Jemně ho pohladí po tváři a v očích se jí zračí strach. Je jí jasné, že zranění jsou vážná. Kdes ho našel? Hlesne po chvíli k Jasonovi a podívá se na něj.

[Jason]

*když jí zblejskne, trochu se mu uleví, pak malinko ustoupí od adama, když vidí její výraz* dole...ve skladu...byl bych si ho skoro nevšiml...*tváří se nešťastně* strašně to teče...*řekne celkem zbytečně v ruce tak nějak automaticky ždíme nasáklou utěrku* na chvíli se probral...ale..neřekl nic.

[Rebecca Altamirano]

Jenom kývne, protože má strach, že ji zradí hlas. Nakloní se těsně k Adamovi, zřetelně slyší nepravidelné bušení jeho srdce i mělkký dech. Adame, slyšíš mě? ¿Puedes oírme? Zopakuje španělsky. Když vůbec nereaguje. Stiskne rty a na okamžik zavře oči. Musím něco udělat... Zašeptá. Položí dlaň na ránu na klíční kosti a na druhou nejhorší na břiše, zavře oči a soustředí se. Vzápětí se vedle ní zjeví Day a Night. Každý se postaví na jednu stranu a jemně se ho dotýkají čenichy, zlaté oči jim září jako jantary na slunci. Rány sice trochu přestanou krvácet, ale jinak se výraznější zlepšení nedostaví. Do prdele.... Zavrčí zoufale, když zas otevře oči. Musíme ho odvést k Mungovi, nedokážu mu sama pomoct. Zadívá se na Jasona, protože tuší, že bude mít námitky.

[Adam]

Kolem ran se pod jejím dotykem objeví slabé světlo, které ale hned pohasne. Tiše zasténá a něco zamumlá, není mu ale vůbec rozumět.

[Jason]

*sleduje jí, ale když to nezabere, jen stiskne rty, chvíli uvažuje, pak mu dojde, že Mung asi bude nemocnice* nemůžeš ho nikam odvézt...*zaváhá a dívá se na ni, nakonec dodá tišeji* udělal to někdo od nás...*prozradí nakonec* cítím ho z něj...*vrtí hlavou*

[Rebecca Altamirano]

Na chvíli ztuhne, jakoby jí chvilku trvalo, než jí dojde co řekl. Jak to myslíš "nemůžu"? Mám ho tu snad nechat umřít? Přivře oči, vztek se zas začíná drát na povrch. Jo, taky bych řekla. A řekenš mi, kdo to byl? Zeptá se tiše, protože má pocit, že kdyby jen trochu zvýšila hlas, začne ječet. Nebo ho mám najít sama? Dodá a v očích jí zle zablýskne.

[Jason]

Ne, to ne...ale..tohle se nesmí dostat ven, celý je to postavený na tom, že se tady nikomu nic nestane..a teď tohle...*zadívá se na ni* jestli zničíme pověst Slastem, on nás zabije...*ani se neodváží vyslovit J-C jméno* řeknu..ale ze stejného důvodu tě prosím, abys nic nedělala..do setmění..*nadechne se* je tady jen jeden dost šílený upír, který by se neovládl a udělal ...*ani neřekne co, jen mávne rukou k Adamovi* Aubrey...určitě.*zadívá se na ni prosebně, připraven na ni hupnout, kdyby si nedala říct, cítí její napětí na kůži jako mravence*

[Manori]

*prodere se do ze zákulisí do baru, kde je pro změnu vylidněno a zapíchne se na místě, jak vidí Jasona stát proti Beccy, jako by se snažili pohledem přesvědčit jeden druhého o své pravdě, pak si všimne muže ležícího v bezvědomí na gauči*

[Rebecca Altamirano]

Fajn, máš mý slovo, že ho teď nepůjdu vytáhnout z rakve a usamžit venku na škvarek. Zavrčí, ale je vidět, že přesně to by s chutí udělala. Když se doví, kdo to byl, jen zatne nehty do dlaní. No ovšem, to jsem si mohla myslet. Nakonec, Adam je docela podobný Phillipovi. Pohlédne na něj, jakoby si to teprve teď uvědomila. Do prdele. Já jsem tak pitomá. Je to moje chyba, jen moje. Neodokázala jsem ho ochránit. Dojde jí to najednou a zoufalým gestem si prohrábne vlasy. Ale nemůžeš po mě chtít, abych se dívala na to, jak mi umře v náručí. Beru ho k Mungovi a všechno, co se stane, beru na sebe. Pokud by J-C projevil touhu mě za to potrestat, fajn. Ale ještě před tím, bych mu k tomu řekla svoje. Odhodlaně se na něj zadívá a jak natočí hlavu, všimne si Man. Chvíli na ni bezeslova zírá, jakoby nevěděla, kde se tam tak vyloupla. Manori... co ty tady? Vypadne z ní nakonec. Pak se skloní a vezme jemně Adama do náruče, což vypadá zvláštně, vzhledem k tomu, že je o dobrých třicet kilo těžší než ona. Můžeš tu počkat, než se vrátím a zkusit najít, kam se Aubrey zašil. Pochybuju, že je tam,kde má být. Pohlédne na Jasona.