Bar - balkon

[Jason]

*brání se Aubreymu zuby nehty - doslova* nech mě, ty cvoku...*sípne a snaží se Aubreyho setřást ze zad...po kůži mu srší jeho magie a bodá ho..* tohle..si vypiješ..*zakousne se mu do ruky, kterou ho drží, až Aubrey vřískne a smetou nějaký stolek..Jason skončí pod ním, a v hrůze, se kterou se mu vrací ne zrovna hezký vzpomínky na různé "potyčky s jinými upíry - hlavně s těmi v rozkladu", zařve o pomoc, až se rozdrnčí skleničky*

[Rebecca Altamirano]

Přemístí se před podnik právě ve chvíli, kdy vzduch prořízne výkřik. Vlítne dovnitř a v běhu vytahuje pistoli. A tak ji napadne, jak je příhodné, že zrovna dovymyslela ty nové náboje. Aspoň je hned vyzkouší. Během vteřiny zhodnotí situaci a rozhodne se kašlat na první varování. Hned pochopí, že by to bylo k ničemu. Ztuhne na místě a bez větších potížích ho drží na mušce, veškerá panika, co ji ovládala je pryč. Je zas ve svém živlu, tohle přece dobře zná. Chladnokrevně zamíří a vystřelí. Naprosto přesným zásahem ho trefí do ruky, kterou Jasona držel pod krkem. Běžná kulka by prostě prošla skrz, tahle ale zůstala uvnitř a pomalu začla prokazovat svou roztomilou dokonalost. Nejen že je stříbrná, ale uvnitř je kapsle s tekutým stříbrem. To vše okamžitě začne reagovat a během pěti vteřin mu ruka až k loktu v podstatě upadne. Okamžitě ho pusť, nebo ti jako dárek dám tvou druhou ruku. Vyzve ho chladně. Upírá na něj sytě zelené oči, ve kterých toho z hodné Beccy moc nezbylo. Je ale připravená na to, že nejspíš neposlechne zbyteček zdravého rozumu, tak zpoza zad vytáhne další překvápko. Vypadá to jako hoodně přerostlá inječkní stříkačka s malými úpravami. Je v tom svěcenná voda a hádej co se stane, když se dostane do tvého těla. Opravdu ošklivě se usměje. Mezitím došla na dva metry k nim.

(ehh, tak svěcenku jsem ubrala, ta by byla na místě, až pokud by Adama zabil:)) mi to v tom zápalu nějak nedocvaklo:P)

[Aubrey]

*jak je zaujatý Jasonem, tak ani nepostřehne, že přiběhla Becca,až ostrá bolest ho probere a zuřivě zařve, když se mu ruka se syčivým leptáním začne rozlízat* cos to provedla....*upře a ni plamenný pohled a veškerá jeho moc se rozeběhne po baru směrem k ní..narovná se, postaví se jí čelem, ale Jasona nechá ležet...* za to zaplatíš...*tvář se mu kromě bolesti křiví vzteky, drží si zbytek ruky, která se přestane rozpadat, ale ani se nehojí*

(ehm...je ti jasné, že jsi v podstatě tu ruku Aubreymu amputovala si natrvalo..když v tom byla svěcenka se stříbrem...když vezmem, že po svěcence se upíři nedokážou léčit - viz Valentin a Asher...)

[Rebecca Altamirano]

Jenom to co sis zasloužil. Odvětí klidně a upřeně ho pozoruje. Příval jeho moci do ní narazí jako drtivá vlna, ale i ona sama vypustila svou, kterou jinak dokonale drží pod kontrolou. Jako svou výhodu bere, že ví, co od něj může čekat, zatímco on ne. Nikdo nebude beztrestně sahat na to, co je moje. Jestli na tom něco nechápeš, ráda ti to vysvětlím detailně. Ušklíbne se nepěkně. Každý sval v těle má napjatý a čeká na jeho útok.

(v předchozím příspěvku proběhla malinká úprava, ručka za pár dní doroste:)) )

[Aubrey]

*trochu se mu rozšíří zorničky, když se proti němu opře její magie, malinko se nahrbí a zavrčí* chceš se rovnat mě? *ušklíbne se nehezky a přidá ledové moci* na to jsi moc mladá...*sykne* tak tvoje? Jason pokud vím ti nepatří...*jak je mimo, tak mu ani nedochází, proč se po něm tak vlastně pustili...pro něj byl Adam jen další závislák, tak to neřeší..skelným pohledem si ji měří...něco hluboko v něm nechce přijít ještě o druhou ruku*

[Jason]

*se snaží odplazit od Aubreyho jak nejnenápadněji může a sune se podél jednoho z gauče...moc bouřící ve vzduchu mu to hodně ztěžuje*

[Rebecca Altamirano]

Zasměje se a ten zvuk prořízn vzduch jako čepel dýky. Ach ano...věk. Máš pravdu, jsem mladá. Ale nezapomeň, že nejsem ze stejné rasy jako ty. A že ani před svou "smrtí" jsem nebyla jen člověk. V očích jí hoří zelené plameny a poprvé cítí plnou sílu Akashiny krve, příslušnosti k její přímé linii. A je to opojný pocit. Pak ji něco napadne. Položí pistoli na kraj stolu, aby ji měla po ruce. Zvedne ruku dlaní vzhůru a zničehonic jí na dlani vyskočí malý plamínek, který rychle roste. V očích jí spokojeně blýskne. Sdědila i Ahasinu schopnosti vládnout ohni. Ale já nemluvila o Jasonovi. Pohlédne mu do očí. Plamínek vzroste a stane se z něj dokonalá ohnivá koule. Pak sevře pěst a oheň zmizí, ale ten pocit z rozměru své skutečné moci se jí jasně odráží v očích. Tak proč váháš? Jsem přece jen slabá, upírka, příliš mladá na to, aby ti mohla čelit. Dívá se mu do očí, na rtech pohrdavý úšklebek. Záměrně se ho snaží vyprovokavat k útoku. Její moc víří kolem ní a posilněná ohněm není chladná, ale hřejivá až horká.

[Aubrey]

*na okamžik mu problikne šíleným pohledem strach a možná i trochu úžas, když sleduje oheň, spolu s tím, jak se oheň vytratí zmizí i jemu z tváře ten výraz* není to jen o věku...*přikývne a ušklíbne se* nemůžeš mě zabít...*v jeho zvrácené logice mu nedochází, že je jí to asi momentálně fuk* ne? a o kom tedy?*zatváří se zmateně, šlehne pohledem po Jasonovi, který přimrzne na místě* my jsme neskončili..*sykne směrem k němu a pak se zuřivě zadívá zpátky na Beccu..i když cítí na kůži její horkou moc, která jakoby ukusovala té jeho chladné, jeho šílená mysl to nereflektuje...odněkud z hlubin jeho temné osobnosti se vynoří další ostrá bodavá vlna moci a napne se k útoku. Rozum mu vypne, je schopen vnímat jen tu provokaci a nic jiného...vrhne se kupředu, stejně jako moc, která se valí před ním jako skleněná lavina, pod kterou matně zasténá Jason, když se kolem něj převalí...jeho si ale nyní nevšímá, jediné, co vidí je ona a je to, jakoby před býkem mávnul rudým praporem..udělá necelé dva skoky, když najednou něco sfoukne veškerou moc jich obouv místnosti jako svíčku a dostaví se úplné tupé prázdno...zarazí se na místě a poprvé se skutečně zamyslí, co se to děje..nejdřív vrhne pohled na Beccy, ale pak se mu proti vůli stočí pohled do zákulisí, jako by slyšel něco, co jiný ne*

[Rebecca Altamirano]

Možná nemůžu. A možná nechci. Třeba tě chci jen zmrzačit, abys až do konce své nesmrtelnosti zažíval hnus a pohrdání od všech, kdo tě uvidí. Odvětí, na rtech krutý úsměv prozrazující, jak velkou radost by z toho měla. Mluvila jsem o Adamovi, ty zvrácený bastarde. Zasyčí a vztek ji s vyslovením jeho jména zaplaví silou požáru. Je připravená na to, až jeho tělo narazí do jejího, v ruce se jí zaleskne stříbrná dýka. Náhle se do ní opře síla přesahující i tu její, což jí trochu vyžene rudý mrak vzteku z jejím mysli. Zadívá se stejný směrem, ale zároveň ho pořád sleduje, ví že je nevypočitatelný. Její moc se s drtivého nárazu vzpamatuje rychleji, takže se po chvíli zas ovíjí kolem ní. Už si ji ale drží těsně u sebe a napjatě čeká co bude. Pak střelí pohledem k Jasonovi a rychle se přesune k němu. Poklekne a jemně ho pohladí po vlasech. Jsi v pořádku? Zašeptá a starostlivě si ho prohlíží.

[Jason]

*jen kývne a dýchá jak lokomotiva, pokusí se usmát, ale vyleze z toho jen škleb* probudil - se...*zakrákorá, jak ho Aubrey přidusil*