od Jean-Claude » pát úno 05, 2010 9:20 pm
*když se všichni pohodlně usadí na místa, světla pohasnou a rozzáří se reflektory namířené na podium...odnikud se objeví J-C, oblečen do černých kalhot, vysokých kožených bot a safírově modré košili s volnými rukávy*
bon soir, dames et messieurs..*zapřede a jeho francouština zní i na tak prostém přivítání mazlivě a tak trochu s neslušným návrhem jako příslibem* vidím, že vás je tu dnes mnoho..*kráčí po okraji měkce jako kočka a upře zrak do davu, i přes světlo je dobře vidí* nedivím se vám...dnes totiž budete svědky představení, které tady ještě nebylo..*zastaví se a pousměje se milým, hřejivým úsměvem kultivovaného gentlemana* někteří z vás již ví, že my..*a každému diváku tak nějak mimoděk vyvstane myšlenka na upíry* nejsme vždy tak...romantique *dřepne si a balancuje na hraně podia* jak nás mnohé díla líčí..že ne všechny skutečnosti týkající se nás jsou..bezbolestné..*jeho slova hladí a zároveň se zakousávají do kůže* pro některé jsme...monstres*jeho dosud hřejivý pohled ochladá a způsob jak si je prohlíží je...znepokojující* nuže...je tomu tak?*zvedne se, jakoby ani neměl kosti v těle..prostě zase stojí na místě, kde se prve objevil*
tak se dnes podíváme...jak to ve skutečnosti je..*poslední slova se přeženou sálem...aniž by J-C otevřel ústa..v další vteřině je pryč a ze tmy zazní jeho podmanivý hlas* zeptáme se na to monsier Ashera...*dodá takřka škodolibě*
*aniž by ho někdo zpozoroval, usadí se v sále*
"I feel like a child in the dark who knows the monsters are under the bed. I want to be told it will be alright, but I am far too old to believe such comforting lies."