Bar - balkon

[yohannka]

Bea: co bledej... to je hezký... a má krátký vlasy! Nojooo, toho sem tu viděla minule +otočí se po bei.. a ta najednou nikde+ co to...

[Wenai Lafayette]

+kouká na to a skoro je jí líto, že se jí to vyhlńe, páč ju si stejně nikdo nevezme, pak si řekne ale co, budu mít narozeniny, tiše se zasměje a pozoruje to dál+

[Rebecca Altamirano]

(Man, však černá je nej, a zvláš na ples;) )
(Styx lách je mi to jasný:D no...uvidíme co se dá dělat;) )

[Aubrey]

*usměje se na ni - bez špičáků:)* jak si dáma přeje....*a hbitě se vyhoupne na židli, jen tak si jako rozepne další knoflíček u košile, jako by mu mohlo být horko* tak jakpak si užíváte poslední dny svobody??*zeptá se jakoby nic* měla byste si je užít, co nejvíc to jde...*stále ten dvojsmyslný hlásek* vlastně...kdybyste měla..nějaké přání...bylo by mi potěšením*vysloví to lehce nemravně* vám vyhovět...*nakloní se k ní, a v očích mu jiskří*

[Beatrix]

(man: však jedině v černééé!)

yohi: mh! +snaží se vyhrabat nahoru, ale jak na ní adam leží, tak akorát plácne rukou na sedačku, zatne do ní nechty a zase jí ruka sjede dolů. a u vchodu se objeví fešák v maskáčách, asi se chystal zrovna do lesa a vyhlíží yohannku+

[Nathaniel]

Jak to tak s očkama dokořán pozoruje, ani si nevšimne, že se tak nějak přichomýtl k Wenai.

[Syriana Spinnel]

+zamrká a řasy se jí zachvějí když se posadí vedle ní a zrak jí samozřejmě sklouzne na ten kousek odhaleného trojúhelníku kůže a skoro hlasitě polkne, z jeho hlasu jí brní kůže. Trochu pozvedne zrak, takže mu ted hledí na bradu a na ty smyslné rty a asi zapomene dýchat+ víte... já... nějak se ted momentálně ve svých přáních ztrácím +pak se zapomene a pohlédne mu do očí a téměř se pomalu začne topit, tep se jí zrychlí. Zvedne ruku a už už se ho téměř dotkne+

[Wenai Lafayette]

Nath: +oči nespouští z Aubreyho a Syr a nenápadně štípne Nathaniela do zadku+

[Nathaniel]

Wen: Nadskočí leknutím a rychle se ohlédne. Když uvidí Wen, očka se mu rozzáří ještě trochu víc a opře se ležérně o bar.

[Aubrey]

*nakloní hlavu na stranu a v pohledu jeho očí se zračí tíha let, chvilku to vypadá, že toho jejího pohledu využije, ale pak zvedne jeden koutek úst* nevadí...nemusíte všechno říkat nahlas...*shodí z ramen sako a hodí ho za bar, barman se trochu zamračí a látku překročí, ale stačí jeden Aubreyho pohled, aby se klidil raději k lahvím absinthu a dalšího chlastu* co pijete?*mrkne na ni a nechá svou moc pochodovat po místnosti*