od Dorian » čtv zář 29, 2011 9:36 am
Styx: Odpusťte mi, pokud jsem vás svou horlivostí urazil. Ale copak to mohu nezkoušet, když mám před sebou tak okouzlující a zajímavou ženu? +zeptá se s úsměvem.+ Nejspíš máte pravdu. +přikývne pokojně.+ Proč se uvazovat, když ve světě je tolik věcí, které je potřeba vyzkoušet. +další úsměv mu proběhne po tváři, když se mu opět podaří Styx vyvést z rovnováhy.+ Na to, jestli jsem, nebo nejsem ďábel, budete muset přijít sama. +řekne.+ Lituji, že vás opět musím vyvést z omylu. +pokroutí hlavou.+ Když jsem se poprvé zamiloval, skutečně se dalo říct, že jsem úplně ztratil hlavu. Až jsem tím polekal své přátele. Ale ta dívka mě zklamala, oklamala mě. +v jeho očích se na okamžik mihne stín bolesti, ale po chvilce je to zase pryč.+ Už je to pryč. +řekne opět s příjemným úsměvem.+ Ale možná mě to opravdu ovlivnilo a kvůli tomu jsem vůči ženám obezřetný. +přizná nakonec.+ Možná právě proto, že vypadáte jako takové neviňátko. +zasměje se.
Velice dobře si uvědomuje, že teď zasel hodné daleko, ale vůbec se za to nemíní stydět. Spíš naopak.+ Pak je váš přítel jisté šťastným mužem. +řekne s úsměvem a tím uzavře konverzaci.+ V to pevně doufám.+ usměje se, postaví se a pomůže jí do kabátu, pokud nějaký měla.+ Je tmavá noc, nebudete potřebovat doprovod? +zeptá se, ale Styx zmizí v takovém spěchu, že ho snad ani neslyšela.+ Asi ne. +řekne sám pro sebe a sám pro sebe se usměje.+ Nashledanou. +řekne tiše. Pak se taky zahalí do svého pláště, zaplatí barmanovi útratu a taky zmizí jedním východem do tmavé noci.+