Královský dvůr - nádvoří

[Samuel Antares]

Už budu zticha. Slibuji, že na téma draci a duše odteď nic neřeknu, dokud mi k tomu sama nedáš svolení. tváří se vážně - uvědomuje si, že to přehnal. Jasně, park. Tak jdeme, ukáže jí na otevřenou branku, kterou se vchází do parku. Rámě jí tentokrát nenabídne a drží si trošku odstup. Nedělá to schválně. Jen tak prostě dává najevo, že je mu líto, jak se zachoval. To je u něj normální. Vítej v zámeckém parku, zavře za nimi branku. Před Nef se rozprostírá park, který snad nemá konce. Rozhodně na druhou stranu nelze dohlédnout.

[Neferet]

Děkuju. +přikývne vážně a vydá se směrem k brance, když okolo něj prochází, na chvilku mu položí ruku na paži a usměje se na něj, je jí trochu jít, jak na něj vystartovala a mrzí jí, že si najednou drží odstup+ To je... +udělá pár kroků dál do parku a otočí se kolem dokola až kolem ní zavlaje sukně+ ...nádhera. +vydechne nakonec, rozhlédne se kolem a když vidí, že tam nikdo není na tváři se jí objeví uličnický výraz+ Pletu se, nebo tu jsme skutečně sami? +zeptá se po chvíli, kdo ví co má zalubem+

[Samuel Antares]

Ačkoliv je překvapený, jak se jí mění nálada jako májové počasí, neříká nic. Musí se pousmát, když jí vidí, jak přišla o řeč. Ano, je to kouzelné. odpoví jí a pak, když se na něj otočí s dotazem, jestli jsou tu sami, tak mu to nedá a schválně jí popíchne Bohužel nejsme. Ono by bylo docela drastické vyhubit tu veškeré ptactvo, nemluvě o hmyzu, který tu poletuje. Ale pokud si měla na mysli lidi, pak ano. Jsme tu sami dva. Bojíš se. usmívá se

[Neferet]

+zvedne lehce obočí, když řekne, že tu nejsou sami, ale když to osvětlí zazubí se+ Zvířata nikomu nic neřeknou. +řekne tajemně a postaví se na trávník+ Řekněte mi Samueli Antaresi... +osloví ho formálně, ale v hlase je znát jasná hravost, když si nenápadně, začne skopávat boty, jde to blbě, kor když to má být nenápadný a jsou to boty na podpatku, takže si jen stáhne vázání+ ...jak rychle umíte běhat? +zeptá se a v tu chvíli vyklouzne z bot, mokrá tráva jí zastudí příjemně na chodidlech, rychle se pro boty skloní, sevře v rukách sukni a rozeběhne se směr hlouběji do parku+

[Samuel Antares]

Když ho osloví oficiálně, tak se trošku zarazí. Jakmile se ale rozeběhne, musí se nahlas zasmát, čímž jí dá ještě větší náskok. Běžím rychleji než vítr. zakřičí a rozeběhne se za ní. Bohužel pro Nef má výhodu, že pravidelně cvičí a navíc má i boty, takže se mu běží lépe. Pomalu se k ní začíná blížit.

[Neferet]

+zasměje se, strašně dlouho se jí nestalo, že by mohla běhat bosá po trávníku, takže si to užívá, je jak malý děcko a netuší kde se to v ní bere, kor když je v přítomnosti někoho v podstatě cizího. ano Samuel má vyhodu, hlavně tu že má boty a nemá na sobě šaty, což Nef stěžuje situaci, takže zamíří mezi stromy a začne mezi nimi kličkovat. za jedním se dokonce schová a když jí kousek předběhne zasměje se a vydá se na jinou stranu, schovávajíc se za stromy a dál měníc směr+

[Samuel Antares]

Když už si myslí, že jí dohonil, ztratí se mu z očí a po chvíli vyjde najevo, že se schovala za nějaký strom. Tak ty takhle, zašeptá si pro sebe, pousměje se a rozběhne se - vypadá to, jako by ji honil, ale má jiný plán. Zná ten park moc dobře a tak zaběhne za jedno křoví, které vypadá, že se musí táhnout hodně daleko. Najednou se ale vynoří zprostředka, kde byl tajný vchod a stojí rovnou před Nef Mám tě! zvolá vítězoslavně

[Neferet]

+je jí trochu divné, že není za ní, ale hodí to za hlavu a uhání dál. když se zničeho nic objeví před ní, má co dělat, aby se zarazila, ale nestačí zareagovat včas, jenom vykřikne, takže do něj vletí takovou rychlostí, že se oba rozplácnou na zemi+ Gratuluju. +zasměje se+ Jsi v pořádku? +zajímá se, protože jí je jasný že se musel praštit do hlavy, když tak na něm skončila+

[Samuel Antares]

Když do něj vrazí, tak to sice čeká, ale ne v takové rychlosti. Podvědomě ji chytne kolem pasu a při pádu ji strhne tak, aby spadla na něj a neublížila si. Sám dopadne plnou silou na záda a skoro si vyrazí dech. Naštěstí je tráva dost vysoká a nikde nejsou kameny, takže ránu do hlavy nedostane tak silnou. Jo, budu v pořádku, vydechne, zní to trochu jako by ho něco bolelo, ale podle toho jak se tváří, tak je to spíš z šoku. Jen doufám, že dostanu nějakou odměnu za vítězství. pousměje se a uvědomí si, že ji stále drží kolem pasu, tak povolí sevření, aby se mohla zvednout. Sám dál leží

[Neferet]

Vážně? Nechtěla jsem ti ublížit, jen si mě dost překvapil. +pořád se omlouvá, až teď si uvědomí, že jí drží kolem pasu, ale když stisk uvolní, přesune se vedle něj a sedne si tam do trávy+ Záleží na tom, jakou odměnu by sis představoval? +pousměje se a pak se na něj starostlivě podívá+ Vážně ti nic není? Nemáš něco zlomenýho nebo tak?