Sídlo a okolí

[Rebecca Altamirano]

No něco na ten způsob, ale dodala bych: nejen upírů. Usměje se. A v jistích kruzích jsem známá tolik, že bych si to klidně odpustila. Povzdechne si. A nejhorší na tom je, že toho už ani jen tak nemůžu nechat.

[Styx]

Jak tak sleduji ten váš rozhovor, abych se pomalu začala bát +uculí se+

[Remus Lupin]

Beccy: ale, v tomhle jobu nejde dát jen tak výpověď? *pozvedne obočí* no někdy je líp, když člověka neznaj...nebo aspoň neví, co je zač...*ušklíbne se*

Styx: *smích* sedíš tady v noci na lodi s upírkou a vlkodlakem....hm..možná by to nebylo od věci...*nasadí vážný výraz ale koutky mu cukaj*

[Rebecca Altamirano]

Remus: no tak nějak nejde, bohužel. Protože se občas stane, že nějaký "starý přítel", kterého jsem považovala za úspěšně zneškodněného, nečekaně povstane z pekla, kam byl odeslán. A můžete mi věřit, že málokdy si váží toho, že je zpátky a velmi intenzivně se začne zajímat o mou maličkost. Ušklíbne se. Vážně bych si myslela, že si bude znovu získaného života trochu vážit.

Styx: No od věci by to nebylo, ale na druhou stranu, je docela zvláštní, že tu sedím i já a Remus vedle sebe. Protože ti určitě jsou známé dlouhé, krvavé a brutální války a boje mezi našimi rasami. Docela pobaveně se ušklíbne.

[Styx]

Né, vážně. Vždycky mě fascinovali noční tvorové, tak vás dva tak trochu obdivuji +popíjí a sleduje noční oblohu+
Remusi, tebe bych se opravdu nebála ani o půlnoci v nejtemnějším lese. Za předpokladu, že by nebyl úplněk, samozřejmě +smích+ Ani s tebou
Becco, mně to ani zvláštní nepřipadá, oba jste přece tak mírumilovní, že si vás nedokážu představit v nějakém krvavém boji +ušklíbne se vesele+ Ách, ale bylo by to zajímavé

[Rebecca Altamirano]

Styx, máš pravdu ale taková jsem hlavně proto, že vy všichni, jste moji přátelé. Věř mi, že ke svým nepřátelům opravdu moc milá nejsem. No tak to si ani radši nepředstavuj.Mrkne na ni a upije ze své sklenky.

[Remus Lupin]

Beccy: aa...otravní známí...*chápavě kývne hlavou* pravda, vlastně bychom měli na sebe zlostně zahlížet, každý na jedné straně lodi...*směje se*no, ale to bych se pak musel ptát, jak to, že je upír na tekoucí vodě tak v klidu...

Styx: není možná...tak to jsem jako vlkodla pěkně v pr...když se mě ženská nelekne ani v hlubokém lese...*chechtá se* ne, ale Beccy má úravdu v tom, že v kruhu lidí, na kterém člověku záleží, se snažím krotit, ne vždy je úplně všechno jednoduché...ale možná i proto, že svou povahou se moc vlkodlačí verzi neblížím..*pokrčí rameny*

[Rebecca Altamirano]

Zasměje se. No jo, máš pravdu, tekoucí voda. Další z rozkošných pověr. I když, znala jsem pár upírů, který z ní měly vážně strach, takže kdoví. Třeba je i dost pravdy na tom, že působí jen to, čemu upír věří. Usměje se.

Mno jo, Remusi, ty jsi takový náš neobvyklý vlkodlak. Mrkne na něj.

[Styx]

Nic si z toho nedělej, Remusi +laškovně mu rozcuchá vlasy+ Ty jsi prostě takový miloučký mírumilovný vlkodlak +směje se+ Ty nedokážeš za normálních okolností ublížit ani mouše, natož člověku +pohladí ho po vlasech+

Becco, to si opravdu radši ani nepředstavuji. Nechtěla bych být tvým nepřítelem +culí se+

[Remus Lupin]

Za normálních okolností...*zatváří se nebezpečně a zavlní obočím*

Beccy: na každém šprochu....a pak, když se rozhlídnu po místních vodách, tak díky tomu, jací možní upíři se tady vyskytujou...ještě návštěva z Transylvánie a jsme komplet..