Zahrady

[Syriana Spinnel]

+zahalená do tlustého kožichu se prochází chodníčkama a kochá se zasněženou krajinou. Odmete sníh z jedné lavičky, sedne si a upíjí víno+

[Viktor Lafayette]

+prochází se a zrovna si chce zapálit cigaretu, když v tom uvidí Syrianu, otevře ústa, až mu cigareta vypadne, ale on si toho ani nevšimne, na chvíli zaváhá, ale pak se otočí k odchodu+

[Syriana Spinnel]

+uslyší křupat sníh a tak se otočí a zalapá po dechu, protože to není nikdo jináý než Viktor. Neví co říct, ale když se otočí k odchodu už nemusí říkat nic+

[Fabien]

Užívá si pomalý tanec se Světlushkou. +Jste hotová víla, slečno. Rád bych vám nabídl skleničku, ale někde v klidu. Tady začíná být trochu těsno. +Zamračí se na množící se dav.+ No...možná tamhle v zadu jsou ještě neobsazená křesla. Nemáte zájem?

[Světlushka]

(Fabien: jak jsme se dostali do zahrady?)

[Fabien]

Světlushka: (Nechci zmatkovat, ale já myslím, že nejsme z zahradě, ale pořád ještě tančíme v sále.)...jo, aha, už to vidím, promiň...tak zpátky do tepla!!!!

[Viktor Lafayette]

+je mu na nic, snaží se, ale bolí to, a tak zažene slzy a zamíří zpátky do sálu, kde má v plánu utopit žal ve sklenici, když tu nemá opium+

[Syriana Spinnel]

+dnešní ples pro ni skončil, nesnese že se nemohou ani pozdravit a tak se z náhlého popudu rozběhne+
Viktore počkej, prosím +zavolá za ním+

[Viktor Lafayette]

+zastaví se a otočí, pomyslí si jak je dnes krásná, jak jí to sluší, ale navenek se snaží nedat nic najevo+ Co je?

[Syriana Spinnel]

+když ho doběhne, srdce jí beží marathon a asi vystřelí z hrudi, detailně si prohlíží ty známé rysy...+
Viktore, promiň já nevěděla jsem že tu budeš +hned jak to vysloví jí dojde jak je to trapné+
Ehm, promiň +oči se jí zalijí slzami a tak se otočí a jde zase směrem do zahrady, kde hodlá zmrznout+