Služební byt

[Paola Ricci]

+uculí se, když se Fabien tváří tak nešťastně, znak toho, že se na něj vůbec nezlobí, když sahal, kam neměl+ Já jsem dokonale uvolněná pořád, pane doktore. To jen vy se mi zdáte trošku napjatý +ušklíbne se pobaveně a nadzvedne trochu hlavu, aby viděla, co tam dělá. Jak se jí Fabien dotkne jazykem pupíku, rozesměje se a kroutí se jako žížala+ To šíleně lechtá!

[Fabien]

Poly: +Vítězoslavně se zatváří.+ Výborné!!! Reakce normální, lechtivost přiměřená, chuť omamná a vůně pro mě úplně zničující!!! A jestli pochybuješ o mé napjatosti, úplně stačí, aby ses přesvědčila sama...+nabídne jí, aby i ona prozkoumala jeho tělo.+

[Paola Ricci]

To je skvělé. Takže jsem vlastně zdravá. Co tedy pohledávám u doktora? +zasměje se a posadí se+ Nevím, jestli budu umět vyšetřovat pacienta. Nikdy jsem to nedělala +pokrčí rameny, ale pustí se do toho. Poklepe sedícímu Fabienovi prsty na hrudní koš a poslouchá+ Žádný dutý zvuk, tak srdce máš asi na pravém místě +uculí se a pak mu položí odbornou otázku+ Máš nějaké potíže, které potřebují vyšetřit?

[Fabien]

Poly: Uáááá!!!+ zakňučí.+ Jestli mám nějaké potíže?!! Srdce mě bolí, hlava se točí, oči mi přecházejí, ruce se mi klepou, začal jsem koktat a v tříslech cítím nepříjemné pnutí...Co by to tak mohlo být? Není to příznak choroby? +Vyvalí na ní oči a našpulí pusu, jestli dostane polibek.. +

[Paola Ricci]

+vyvalí oči, jak jí tam jmenuje všechny možné příznaky+ Och, Fabiene, vždyť ty potřebuješ odbornou pomoc kardiologa, internisty, očaře, neurologa, logopeda a sexuologa dohromady! +snaží se skrývat smích+ Ledaže bych se pokusila pomoct ti sama nějakou účinnou metodou +nakloní tvář k němu a pomalu a něžně mu vtiskne na našpulené rty polibek+ Tak co... pomohlo to trochu?

[Fabien]

Hmmm...+spokojeně vydechne.+ Tímto směrem bych asi vedl léčbu, kdybych byl ošetřujícím lékařem. Vedete si moc dobře, slečno, doktorko!! Možná, že bych si ještě zasloužil jeden polibek, protože jsem hrozně, strašně moc nemocný...od té doby, co jsem vás spatřil..

[Paola Ricci]

+rozesměje se, jak rychle se Fabienovi uleví+ Zdá se, že tato léčba je opravdu účinná. Budeme v ní proto pokračovat +zvedne ruce, obejme ho kolem krku, přitáhne se k němu a přitiskne své rty na jeho ústa. Její další polibek je mnohem intenzivnější a hlubší a trvá celou věčnost. Když se od sebe konečně odlepí, mrkne na něj spokojeně+ Ordinuji vám to třikrát denně, při potížích i častěji. Ale pozor, abyste se nepředávkoval +uculí se+

[Fabien]

Poly: +Je celý zmámený její vůní a tak je nespokojený, že ten první, dlouhý polibek už skončil.+ Poly...já budu mít obtíže víc než jen třikrát denně...Jsem z tebe úplně vedle sebe. +Zadívá se jí do blýskavých očí.+ Jsi jako sluníčko..Poly!+ Na nic nečeká a znovu ji k sobě přitiskne a zmocní se jejích úst.+

[Paola Ricci]

+mírně překvapeně zvedne obočí, jak se ze zdánlivě nesmělého Fabiena vyklubal pěkný vášnivec+ Tak to musím zůstat u tebe pořád, abych ti mohla poskytnout první pomoc, kdykoliv na tebe přijde záchvat +rozesměje se, ale sama se k němu ještě víc přitiskne, i když je to docela nebezpečné vzhledem k tomu, že jsou oba skoro nazí. Fabienův polibek je tak vášnivý, že ona ztratí rovnováhu a spadne do pohovky a strhne na sebe i jeho. Místo aby se zvedla, rozesměje se na plné kolo+

[Fabien]

Poly: +Směje se spolu s ní, žuchne na kanape, a dál se chechtá.+ Teda, ty si mi doktorka. Kosti nám zpřelámeš!! Ale odtud mám zase lepší výhled...+kochá se výhledem na pahorky schované v krajkách.+ A jestli mi teď nebudeš vyprávět pohádku, tak tě zlochtám...+zatváří se škodolibě, přiloží prsty na její žebra a polibky nateklými rty chňapne po vystupující bradavce, schované zatím v bezpečí.+