Putování s Magnusem za vikingskými mohylami

[Magnus Arnar]

Styx: +Ve vteřině je vzhůru, meč po ruce. Jedním pohledem zhodnotí situaci a pochopí o co jde. Zakleje+ Herregod!!!+ a v tu ránu stojí Styx po boku a sleduje napjaté počínání chlupaté potvory.+

[Styx]

+vzpamatuje se, až když si uvědomí, že Magnus stojí vedle ní, připraven proti vlkodlakovi bojovat. Pevně mu stiskne ruku, ve které svírá meč+ Nezabíjej ho, prosím +i když je nepravděpodobně, že by to mohl být Remus, úplně vyloučit to nemůže. Remus okolí Orlíku zná a navíc je patrné, že tento vlkodlak očividně jede po Styx ( )+ Co ho vylákalo ven z lesa? +zeptá se tiše Magnuse, aniž by odtrhla oči od obrovského zvířete a pomalu, pomaloučku, aby ho nevyprovokovala, zvedá ruku s hůlkou+

[Styx]

+lykantrop zatím vyčkává pod pláštěm tmy a větří směrem ke Styx. Srst má naježenou a vyceněné tesáky se mu lesknou ve svitu měsíce. Postoj, který zaujal, v ničem nepřipomíná, že by si chtěl hrát. Zlověstně zavrčí a pohne se pomalu směrem k nim+

[Magnus Arnar]

Styx: Nemůže z tebe cítit tvého milého?+ skoro neslyšně šeptá Magnus a jeho pravá ruka se s těžkým mečem pomaličku zvedá.+ Jestli udělá ještě krk, pokus se ho omráčit a já ho setnu, souhlasíš?

[Styx]

Buď ze mě cítí Remuse... anebo je to Remus sám +zamračeně sleduje, jak vlkodlak padne na všechny čtyři a plíží se k nim. Pořád ale váhá vyslat na něj kletbu+ Znám jenom jeden způsob, jak to zjistit (jestli jsi to ty, Remusi, zavrť ocasem ). Zkusím použít kouzlo, které vrací lidskou podobu zvěromágům a těm, kteří použili mnoholičný lektvar. Doufejme, že to bude fungovat i na vlkodlaky +šeptá. Zvíře se ocitne už jen pár kroků od nich. Varovně zavrčí, pokrčí nos a vycení tesáky, nespokojen s tím, že Styx s ním udržuje oční kontakt, což vlci považují za výzvu k boji+ Ne! Nestínej ho, dokud- +vyděsí se Styx Magnusových slov, ale větu nestihne dokončit. Vlkodlak, vyprovokován jejich hlasy a vydrážděn jasným svitem měsíce, odrážejícího se na lesklé čepeli Magnusova vztyčeného meče, se rozeběhne proti nim+ Transmutare! +Styx bleskově vyšle na něj proměňovací kouzlo a když na ni vlkodlak skočí a povalí ji svým tělem na zem, má už lidskou podobu. Zavrčí jako rozzuřené zvíře a vztekle se jí zakousne do levého ramene. Styx vykřikne bolestí a okamžitě ho kletbou od sebe odmrští. Útočník dopadne o pár metrů dál na tvrdou zem, kde zůstane chvíli omráčen ležet. Kouzlo proměny, trvající jen pár vteřin, pomine a muž, ležící bezvládně na zemi, se opět změní ve vlka+ To není Remus +zakřičí Styx na Magnuse a namáhavě se sbírá ze země a drží si dlaní krvácející ránu+

[Magnus Arnar]

Styx: +Než jí stačí odporovat, že její plán je příliš šetrný vůči útočícímu vlkodlakovi, Styx už vrhne svou kletbu. Magnus pozvedne meč a jen co ho Styx ujistí, že to není její milý, skočí po něm. V\padá omráčeně, ale není. Sotva se dlakovi vrátí zvířecí podoba, zaskučí a vrhne se i proti Magnusovi. Ten uskočí a tne ho do hřbetu.+ Styx!!! Koukej běžet pryč!! +houkne za sebe na zraněnou a pozvedne meč podruhé. Tentokrát se zmítající zvíře podaří zasáhnout do krku. Ještě jedno táhlé zavytí a vlkodlak dodýchá.+ Bohohé dejte, aby to jeho vytí nepřilíkalo kamarády...+zafuní Magnus a otočí se k dívce.+ Jak moc tě kousl? Do krve?

[Styx]

+sleduje, jak Magnus dorazí chlupaté zvíře na zemi+ Dávej pozor. Vlkodlaky je těžké zranit nebo zabít, mají nadpřirozené regenerační schopnosti +sotva to dořekne, bestie se zvedne ze země, živá a zdravá a se zavrčením se opět vrhne na ně. V tu chvíli se tam znenadání objeví Kirin a skočí mezi Styx a vlkodlaka. Postaví se na zadní a uštědří vlkodlakovi tak silný kopanec kopyty do hlavy, že se svalí na zem, kde se svíjí a kňučí bolestí. Z Kirinovy tlamy vyšlehne plamen a ožehne vlkovi všechny chlupy. Ten s neutichajícím kňučením rychle uteče do lesa. Styx si oddechne a pohladí svého polodráčka po čumáku+ Paradox je, že mi tohoto ochránce dal jiný vlkodlak +pousměje se a pak koukne na své zranění a úsměv se jí rázem vytratí z tváře+ To kousnutí je dost hluboké. Musíme především zastavit krvácení +na to, jak hrůzná věc se jí stala, se chová docela statečně+

[Magnus Arnar]

Styx: +Kirinovo náhlé zjevení ho dostane na kolena, ale stačí se ještě odkulit dřív, než dráček šlehne plamenem po útočníkovi.+ Dobrý ochránce...ten tvůj věděl, proč ti ho dává...+souhlasně zamručí a musí přiznat Remusovi alespoň nějakou výhodu . Ptohlíží její zranění a v obličeji je úplně bílý.+ Ne...krvácení ještě nebudeme zastavovat...rychle k vodě a byliny...+hlas se mu v krku zadrhává, jak ho ovládne strach o dívku.+

[Styx]

+jak pomine nebezpečí pro jeho paničku, Kirin tak, jak se rychle objevil, stejně rychle zmizí. Když Styx vidí, jak je Magnus vyděšený, zbledne taky, pomalu jí dochází, co se jí vlastně stalo+ Och bože... až se to dozví Remus, určitě ho z toho trefí šlak +lamentuje, jakoby to, co na to řekne její přítel, bylo to nejhorší, co ji čeká+ Jak může pomoct voda a byliny na kousnutí vlkodlakem? +namítá, ale jde poslušně za ním k jezírku+

[Magnus Arnar]

Styx: K čertu s tím tvým vlkodlakem! +jeho horká severská krev v něm vybublá, jak Styx lamentuje.+ K čertu s celým vlkodlačím plemenem!!! Neboj se...budeš v pořádku.+ Už jsou u vody a Magnus spěšně vytahuje svůj uzlík bylin. Zatímco jednou rukou rozmíchává byliny s vodou v přilbě, přisaje se rty na Styxinu ránu a saje krev pomalu se srážející na kousanci.+