Putování s Magnusem za vikingskými mohylami

[Styx]

+dlouze hledí na černou oblohu nad sebou, než konečně odpoví+ Vlastně... máš úplnou pravdu. Chtěla bych se něco dozvědět o své minulosti. Musím zjistit, co znamenají mé sny +otočí se k němu a hledí mu do tváře, ozářené poúplňkovým měsícem+ Dobře, pojedu s tebou na sever. Ale až za měsíc. Nejdřív si tady musím zařídit spoustu věcí. Volno v práci... čeká mě výlet do Afriky, na který se moc těším... a taky musím čekat na příští úplněk +povzdechne si, když si to vlkodlačí kousnutí znovu připomene+ Byla bych moc ráda, kdybys byl zatím mým vzácným hostem na mém hradu. Dlužím ti za mnohé +nabídne mu pozvání. Pak pozvedne zvědavě obočí+ Tvůj dům? Ten bych opravdu moc ráda viděla. Chci vědět, jak se žije na severu +nezapře své kořeny+ Necítím se jako královna a ani nejsem královského původu +rozesměje se nakonec vesele+

[Magnus Arnar]

Styx: Rád přijmu tvé pozvání a v tvém domě se pozdržím, i když se v něm budu asi cítit poněkud osaměle, když ty nebudeš nablízku. Nepochybuji však, že čas, který budu sám, využiju do posledního doušku...Snad se ti bude můj dům líbit stejně jako mně tvůj...+pohladí jí lehce po nahé ruce.+ Jsi královnou nikolik původem, ale duchem...Cítím to již dlouho. Je v tobě spoutáno tolik síly...

[Styx]

+potěší ji, když přijme její nabídku+ Dokud budu doma, moc ráda se ti budu věnovat, abys v ničem nestrádal. A až odjedu, neměj strach, že budeš sám, nebo se budeš nudit. Seznámím tě s mým nejlepším přítelem Tonym, který se mnou na Orlím hnízdě bydlí. Jsem si jista, že si padnete do noty. Jak ho znám, provede tě všemi hospodami, kluby a bordely, jaké tady jsou +rozesměje se+ Tak tohle mi ještě nikdo nikdy neřekl... +řekne téměř dojatě a když se jí dotkne, zachvěje se+

[Magnus Arnar]

Styx: +Spokojeně skloní hlavu.+ Rád se seznámím se zvyky a zábavami, kterými se baví muži zde...+ Ruku nechá na té její a jakoby do ní přesunul značnou část své váhy.+ Cožpak to sama necítíš? Síla kolem tebe je tak silná, že i král se před tebou skloní rád...+a pak jí políbí do vlasů.+

[Styx]

Jsem si moc dobře vědoma té síly. Nahromadila se ve mně v době, kdy jsem si zahrávala s černou magií +prozradí mu nakonec+ Ale kvůli příteli jsem své studium magie hodně omezila, i když... občas musím... kvůli své práci pro Pána zla +nechá jeho ruku na své, jeho dlaň ji v té chladné noci příjemně hřeje+ Nestává se mi často, aby se přede mnou skláněli králové. Často klekáš před ženami? +zasměje se pobaveně. Na chvilku znervózní, když ji Magnus políbí do vlasů, ale je to jen okamžik, důvěřuje mu+

[Magnus Arnar]

Styx: Jsi první, před kterou jsem kdy poklekl, královno valkýr. Nedivil bych se, kdyby tvůj Pán zla učinil totéž. Kdo komu vládne? On tobě nebo ty jemu?+ Znovu jí políbí, tentokrát na čelo.+ Často přemýšlím, proč tolik chceme, aby si o nás druzí mysleli, že jsme zlí.

[Styx]

Jaká čest pro mne, pane +uculí se na něj+ Zajímavá představa! +rozesměje se při představě klečícího Amona. Její pobavený smích se vine ztichlou noční planinou+ Můj pán vládne všem. Kdybych před ním nepoklekla, zabil by mně +řekne bez obalu, tak, jak to je+ Já nevím, jestli jsem zlá. Každopádně sloužím zlu, takže ve mně z něj asi něco bude. Ale... ve kterém člověku není? +pohlédne na něj zvědavě+ Jaký jsi ty?

[Magnus Arnar]

Styx: Ani tvůj pán nemůže být absolutně zlý, i když tomu, co říkáš, věřím. Zbabělost u svých vojáků též trestám. Já jsem též zlý, panovačný, nesnesitelný, potřebuji mít poslední slovo a když něco chci, tak to dostanu...

[Styx]

To všechno jsou vlastnosti krále, takže mě to u tebe ani nepřekvapuje. I když... je pravda, že ani jedno z toho, co jsi vyjmenoval, jsem u tebe ještě nezažila. Nevím, jestli je to dobře nebo špatně +zasměje se+ Jsi přísný král? Trestáš, když není po tvém? +zachvěje se od studené země pod sebou+ Docela by se teď hodila ta tvoje houně... je už docela chladno a naše oblečení je zcela nepoužitelné +vlastně by měla ráda na sobě cokoliv, ten měsíc svítí až příliš jasně:D+ Vrátíme se?

[Magnus Arnar]

Styx: Samozřejmě, že jsem přísný král. Král, který není přísný, nemá respekt poddaných. Ale musím být i spravedlivý, to jistě chápeš.+ Měsíc jí maluje nádherné obrazy na nahém těle a Viking se jimi potajmu kochá.+ Rád bych s tebou byl dnes v noci venku. Necítím nebezpečí až na to jedno jediné...+ Jen nerad se od ní pootočí a vyndá z tlumoku houni.+ Než se jí zakryješ, věz, že dívat se na tebe, je pro mě odměnou a poctou, jakou se ještě žádnému králi nedostalo.+ Jeho drsná ruka něžně přejede od jejího ramene po boku až k zadečku.+