Putování s Magnusem za vikingskými mohylami

[Magnus Arnar]

Styx:+ Podá jí mast z dračích varlat, přihne si medoviny a zahledí se do plamenů.+ Vypráví se pověst, že jeden neposlušný otrok nesplnil pánovo přání a hrozil mu výprask. Utekl proto do hor, aby se mu vyhnul. Ale začala bouře a on se musel schovat v jeskyni. Vlastně to byla jen úzká průrva ve skále, ale když se tam otrok nacpal, zjistil, že uvnitř se nachází poklad, o kterém se smrtelníkovi nikdy nezdálo. Zahlédl mezi pokladem oči a myslel si, že je to ještěrka. Ušklíbl se a popadl pohár, protože ho považoval za dostatečný úplatek pro svého pána, aby nedostal výprask. Sotva se však poháru dotkl, ještěrka otevřela pusu a začala chrlit oheň...byl to ohňodrak a s chrlícím ohněm získával na své velikosti...Otrok popadl pohár a utíkal, co mu nohy stačily, aby o svém objevu řekl lidem...+Magnus se odmlčel, aby se napil.+

[Styx]

+vezme si od něj mastičku a ignoruje její nelibou vůni. Namaže Magnusovi nejdřív lýtko. Pak si k němu klekne a rozetře mu mast po boku. Dělá to opatrně, jemně, aby ho její dotek moc nebolel. Poslouchá přitom tiše jeho vyprávění+ Říct lidem o nálezu zlata? To musely pak do jeskyně vtrhnout celé hordy chamtivců +přesune se dál a mastí mu začne potírat ránu na ruce+

[Magnus Arnar]

Styx: Kdepak..ten otrok nevyprávěl o zlatě, ale o drakovi, který poklad stráží. Zlato sice láká, ale drak je hrozba, které se bojí u nás skoro každý...Beowulf už byl v té době starý muž a jako svého pomocníka vybral jistého Wígláfa. Ten soudil, že mají-li draka usmířit, měli by mu předhodit zmíněného otroka jako obě´t, ale Beowulf nesouhlasil. ..Proti drakovi půjdu sám..řekl Beowulf a požádal své bojovníky, aby mu pomohli k dračí jeskyni nést včelí úli. Bojovníci se divili, ale úly nesli.+ Magnus se znovu napil a opřel se o skálu. Ve světle ohně vypadal větší a i když byl zraněný, to světlo mu dodávalo vzezření neporazitelného válečníka.+

[Styx]

+odloží krabičku s mastí, sedne si do tureckého sedu k ohni, zamyšleně hledí do plamenů a pozorně poslouchá severskou legendu. Otočí se k němu, když se Magnus na chvíli odmlčí+ K čemu potřeboval ty úly? +zeptá se napjatě. Přitáhne si svůj bágl a zaloví po něčem, co jim skřítkové připravili na cestu. Vytáhne dva kousky sušeného masa, jeden podá Magnusovi a do svého se s chutí zakousne, už jí docela vyhládlo+

[Magnus Arnar]

Styx: +I on se spokojeně zakousne do sušeného masa a zasměje se.+ To byl dobrý trik starého Beowulfa. Věděl, že sám již na draka nestačí a jeho mladý společník také ne. Poručil Wígláfovi, aby se vplížil do jeskyně s velkou tyčí a koženou rukavicí. Sám před jeskyní pokřikoval různé urážky a provokace, které draka pochopitelně naštvaly. Drak se rozzuřil a chystal se na Beowulfa plivnout oheň, ale v té chvíli mu Wígláf strčil do tlamy naštorc tyč a vhodil do krku rukavici, v které byla zamotána včelí královna. Za ní se pak vyhrnuly všechny včely a draka ubodaly...+Upije řádně medoviny a usměje se na Styx.+ Líbí se mi ten příběh. Dokazuje, že důvtip je někdy víc než mužná síla..

[Styx]

Tak trochu jsem si myslela, že použije včely jako zbraň +zasměje se, když Magnus ukončí vyprávění+ Je to moc pěkný příběh... a poučný. Celkově jsou ty vaše severské legendy moc zajímavé a poutavé +přihodí do ohně další polínko a plameny osvítí její tvář+ Skočím pro vodu +zvedne se a vydá se k nedalekému jezírku, po chvilce se vrátí i se džbánem vody a nabídne mu ji+ Kdybychom celý večer pili jen medovinu, brzy by nám stoupla do hlavy +uculí se+

[Magnus Arnar]

Styx: Máš strach se se mnou opít?+ pozvedne pobaveně koutek úst a přijme od ní sladkou vodu.+ Půjdeme spát, neb ráno nás čeká další pouť. pomyslel jsem na ony bažiny, jež se před námi rozprostíraly. Zde by se mohly hroby mých příbuzných nacházet..souhlasíš?+ Zatímco mluví, vyndá z tlumoku houti dost velkou, aby se na ní mohl položit on i ona.+ pojď...zahřeju tě. Nad ránem bude chladno!

[Styx]

+ušklíbne se+ Alkohol rychle stoupá do hlavy a pak odbourává zábrany a omámí smysly. V takovém opojení člověk lehce podlehne věcem, které by jinak neudělal +sama to až moc dobře zná+ Půjdeme spát. Jsme oba unaveni dnešními zážitky a je už pozdě +odloží vše, co by jí při spaní překáželo, pouze věrnou dýku a hůlku si nechá u sebe+ Bažiny? +pokrčí rameny+ Nevím... hroby můžou být opravdu kdekoliv. Ale můžeme to tam zítra prohledat +souhlasí nakonec. Pohlédne docela toužebně k teplé houni na zemi a po krátkém váhání si na ni nakonec lehne ke kraji+ Myslím, že to nebude potřeba. Taková zima snad nebude +odmítne s úsměvem jeho velkorysou nabídku+

[Magnus Arnar]

Styx: +Když vidí, jak se Styx šteluje na samý okraj houně, pod vousy se nenápadně usměje. Sám si vedle sebe položí svůj meč a dá jí prostor tím, že i on se snaží od ní ležet co nejdál.+ Myslím, že bych byl pro bažiny. Moře mám po dnešku tak trochu dost...+pronese sarkasticky.+ Přeju ti klidnou noc, Styx..+a sotva to dořekne, zavře oči a po chvíli se už jeskyní rozléhá jeho chrápání. +

[Styx]

+když si Magnus lehne až na samý kraj své půlky houně, v první chvíli ji napadne, že ten meč položí mezi ně + Dobrou noc +otočí se k němu zády, je to spíš gesto důvěry než neslušnost, zavře oči a snaží se usnout. Jeho chrápání, rozléhající se v několikanásobné ozvěně od stěn jeskyně, což vyzní, jakoby tam chrápal celý regiment chlapů však od ní pořád odhání spánek. Celou noc nezamhouří oko a k ránu se navíc začne jako osika třást chladem, táhnoucím od moře+