od Styx » čtv srp 02, 2012 8:42 pm
+přejde přes neviditelný most nad propastí a pod nohy se radši nedívá, kouká přímo před sebe na tmavý otvor ve skále. Srdce jí tluče jako zvon, potí se a má upřímně strach, ale věří si. Věří ve svůj řád, věří svému velmistrovi, věří sama v sebe. Když konečně ucítí pod nohami hrubý štěrk jeskyně, zastaví se a vydechne úlevou. Otočí se a pohlédne dolů, do chřtánu samotného pekla. Hluboko pod nimi, kam oko už jen ztěžka dohlédne, ze samého nitra Země, plá pekelný oheň a jeho teplo sálá až k nim+ Já jsem to dokázala +zašeptá s chvějícím se hlasem svému průvodci, který šel celou dobu za ní, aby ji jistil, kdyby selhala+
Non nobis, Domine, non nobis, sed nomini tuo da gloriam
Ne nám, Pane, ne nám, ale jménu svému dej slávu
(heslo templářského řádu)