( )
+jde mu v patách a zdárně se vyhýbá nástrahám, které tam číhají už sedmset let. Černé propasti, která se zničeho nic otevře pod nohami, těžkému meči, přestože zrezivělému staletími, pořád funkčnímu a ostrému jako břitva, vysouvajícímu se ze skály a sekajícímu hlavu každému, kdo kolem něj projde, nebo zrádnému kameni na zemi, který při našlápnutí spustí spršku vystřelujících smrtících šípů, které probodnou záda nic netušícího člověka skrz. Na každou z nich ji ale předem upozorní Dominus, jinak by se daleko nedostala a skončila by vedle kostí a lebek, které se válejí kolem. Jdou hodně dlouho a pastí pomalu ubývá, templáři před staletími nejspíš předpokládali, že tak daleko se asi nikdo živý nedostane+