Putování do legendární oblasti Himmpan Forest

[Styx]

+zastaví se a napíná zrak do přítmí mezi skalami. Důvěřuje Remusově neomylné intuici, že se tady něco skrývá, možná je i pozoruje, tak je ve střehu. Shodí batoh, aby jí nepřekážel v pohybu, dřepne si a prozkoumává půdu, zatímco Remus číhá po okolí+ Měl jsi pravdu... jsme blízko cíle +řekne šeptem a ukáže na stopy na zemi. Není nijak zkušený stopař, ale otisky mohutných tlap v prachu všude kolem pozná neomylně+
http://nd05.jxs.cz/241/734/417f1438e5_77959637_u.jpg
Podívej... jako by někdo tudy tahal něco velkého +kývne hlavou k široké koleji v hlíně, která zametla část zvířecích šlápot+ Kořist...? +narovná se a sleduje její směr+ Tamhle +zvolá nadšeně, když objeví jen kousek od nich nenápadný vchod ve skalách, do kterého ústí i stopy+ Počkej chvilku tady... půjdu na průzkum +než Remus stačí cokoliv namítnout nebo jí v tom zabránit, zmizí v jeskyni+

[Remus Lupin]

(tlapičkýýý... ehm.)

*než stačí se jen nadechnout ke slovu, je Styx pryč, tak klapne naprázdno, chvíli kouká a snaží se setřást divný pocit na zátylku, pak zavrtí hlavou* copak jsem blázen...*zavrčí si a přejde k otvoru do jeskyně a nahlédne dovnitř, vidí jen větší tmu, tak se zhluboka nadechne a vleze dovnitř...zůstane stát při okraji a pátravě se rozhlíží, okolo sebe rozeznává stopy po přítomnosti velkého dravce...závan vzduchu k němu donese pach mršiny, tak se otřepe, jak je to půlce bytosti odporné a druhá dokáže myslet jen na "maso"...přinutí se ovládnout a udělá krok dva dál, ale Styx nikde nevidí*

[Styx]

+jen co zmizí Remusovi z očí, promění se ve lvici, to pro případ, kdyby se nečekaně setkala s nějakým lvem a taky kvůli lidskému pachu, a vydá se na průzkum jeskyně. Po pár metrech dorazí k rozcestí a dál sleduje stopu. Opatrně našlapuje a probádává temná zákoutí a po chvíli narazí na živého tvora. Schová se v přítmí, aby si ji domácí pán nevšiml a chvíli ho tiše pozoruje. Vysoko nad nimi je malý otvor ve stropě, který skýtá jeskyni slabounké osvětlení. Po několika minutách pozorování se co nejtišeji vrátí k rozcestí, ale než se vydá do druhé chodby, u východu zahlédne Remuse. Rychle se rozhoduje, jestli se má k němu vrátit ve své zvířecí podobě a prozradit se, ale má obavu, aby ji nesejmul:), když by uviděl přibližující se šelmu, proto se radši promění zpátky. Kromě toho má pocit, že lvice bude mít dnes určitě ještě šanci. Vyloupne se ze tmy a dojde k Remusovi+ Prolezla jsem část jeskyně. Kousek odtud se chodba dělí na dvě části. Jednu z nich jsem prozkoumala. Tvé úvahy byly správné, na jejím konci se opravdu nachází doupě jeskynního lva. Je to mohutný samec, myslím, že už dost starý, a asi je to samotář, žádné jiné lvy jsem nezahlédla. Pozorovala jsem ho jen zpovzdálí, skryta za skálou, neodvážila jsem se blíž, protože zrovna svačil antilopu a nechtěla jsem ho při jídle rozptylovat +uculí se+ Do druhé chodby jsem se zatím nedostala, ale vede do ní spousta stop +poreferuje mu výsledky své průzkumné mise+

[Remus Lupin]

*když se vyloupne z příšeří, docela se mu uleví* jsi si jistá, že tě nezvětřil?*dívá se směrem k chodbám* při jídle si okolí docela hlídají...kdyby někdo chtěl si kousnout taky..dobře..tak, necháme ho v klidu dosvačit, pak snad usne a budem se moct přiblížit víc...a zkusíme tu druhou chodbu...oba..*loupne po ní okem s úsměvem*ale nechce se mi věřit, že by samotář snesl vedle sebe ještě někoho...*prohlídne stopy vedoucí do druhého tunelu* ale proč by tam tak často chodil, když doupě má jinde..*zamračí se a pokračuje neprozkoumanou částí*

[Styx]

Jsem si jista +přikývne+ Tady to není jako v poušti, kde si ulovenou kořist musí hlídat před ostatními predátory. Možná proto si dal tu práci odtáhnout mršinu do svého doupěte, kde nebude nikým rušen. Přes ten pach masa a čerstvé krve mě ani nemohl zvětřit. Bylo to cítit všude kolem +zašklebí se znechuceně+ To je jenom můj předpoklad, že je to samotář, jelikož jsem nikde nezahlédla žádnou lvici. Je to divné, protože i když samice loví, většinou zpovzdálí čekají, až se samec nažere. Takže si myslím, že tu antilopu si musel ulovit sám +uvažuje nahlas+ Ale jsou to jen mé dohady. Možná si jeho přítelkyně jenom odskočila k sousedovi, když se její pán věnuje žrádlu +kývne do druhé chodby a tiše se zasměje+ A možná má vedle harém, který často navštěvuje. Lvi se páří v jakémkoliv ročním období a kopulují pravidelně až třicet krát denně. Tím by se dalo vysvětlit to množství stop +vtipkuje+ Nezbývá nám než zjistit, jak to s tím našim králem zvířat je +zarazí se, když Remus vejde první do tunelu+ Remusi... neměla bych nejdřív jít na průzkum? +zaprotestuje, přece jen netuší, co je na druhém konci chodby čeká, ale nakonec se podřídí a vydá se za ním do tunelu+

[Remus Lupin]

Jo, tak odskočila k sousedovi...*zatváří se*nezapomínej, že tohle nejsou obyčejní predátoři, ale magičtí tvorové...to co platí o šelmách obecně se na ně nemusí vztahovat...*varuje tiše* vždyť jdeme na průzkum...*koukne na ni*nemám v úmyslu napochodovat jen tak před něco, at už je na konci cokoliv...*musí se sehnout, jak se chodba čím dál víc zužuje* nebo myslíš, že když půjdeš první, navážeš diplomatický kontakt?*špitne pobaveně za se a protáhne se docela obratně po jakýmsi výběžkem na stropě a zmizí tak na chvíli ve tmě na druhé straně*

[Styx]

Pořád zapomínám, že nesledujeme lvy, ale mystické tvory. To bude tou mou fascinací těchto šelem +pokrčí omluvně rameny+ Nechtěla jsem tě v žádném případě podceňovat, jen jsem myslela, že jsem rychlejší a hbitější než ty... skoro jako lvice +dodá s veselým úculem+ Diplomatický kontakt? +zasměje se tiše+ Co ty víš... třeba bych si s nimi zrovna rozuměla +sehne se a protáhne se pod nízkým stropem za ním do tmy. Chodba najednou zahýbá prudce doprava a začne klesat, světlo z vchodu sem už nedopadá, není vidět na špičku nosu+ Lumos +zašeptá a prostor osvětlí slabý svit světla. Pár metrů před sebou zahlédne Remuse a doběhne ho+ Vidíš i ve tmě, vlčku? +dobírá si ho a postupují spolu úzkou chodbou po kamenité cestě. Po pár desítkách metrů se před nimi najednou otevře obrovské prostranství s mnoha krápníky podivuhodných tvarů a proporcí, se spoustou galerií a vápenatých komor+



To je nádhera +vydechne úžasem a zvýší intenzitu světla, aby dohlédli až na konec jeskyně. Vysoko nad nimi se nachází klenutý strop a přímo před nimi se rozprostírá průzračné podzemní jezero+ Takže žádný soused... žádný harém... ale soukromý zdroj pitné vody. Proto tolik stop všude kolem +zahihňá se+ Je to tady jako v pohádce... a ten magický tvor mi sem dokonale zapadá +rozhlíží se dokola okouzlena tou krásou. Najednou zůstane zírat do jednoho místa a výraz její tváře se začne rychle měnit+ Remusi... otoč se... pomalu... nedělej žádné prudké pohyby +míří osvětlenou hůlkou do ústí chodby, kterou právě přišli. Pravděpodobně jediný východ z jeskyně zatarasil obrovský lví samec a jeho zlověstné předení a vyceněné tesáky jí vyvolají nepříjemné mrazení po páteři+ Jsme v pasti +zašeptá+

[Remus Lupin]

Tak lvice? Aby si tě tu ten lev nechtěl nechat...*zamračí se naoko a počká, až ho doběhne, trošku přimhouří oči* popravdě, vidím ve tmě docela dobře...není to ideální...*a sám v té úzké tmě bez kapky světla už taky vytáhne hůlku* ale tohle je přece jen už moc...*rozhlédne se po obrovském prostoru a nadechne se vlhkého chladného vzduchu* to pak chápu...*přikývne a kouká nad sebe a kolem sebe, když ho osloví jménem tak k ní stočí oči a vyčte jí z tváře, co má za sebou...zdánlivě uvolněně se pomalu otočí tak, aby neměl tvora v zádech. Lev je přejíždí pohledem a větří...na Syx kouká spíš zvědavě, asi z ní cítí lvici:), ale Remus se mu nelíbí...je to konkurence a neomylně nasává taky pach dravce nepřítele...udělá krok vpřed a o kameny na podlaze cvaknou ocelové drápy....*

[Styx]

+ostražitě sleduje tvora, nespustí ho ani na vteřinu z očí. Je v nevýhodě coby čarodějka, nemůže použít hůlku pro případnou obranu, jelikož ji právě používá na jiné kouzlo, světelné. V tom spoléhá na Remuse. Všimne si, že lev z ní cítí lvici, ve kterou se jen před pár okamžiky proměnila a je jen trochu zmatený jejím vzhledem, ale není vůči ní nepřátelský. Rozhodne se toho později využít. Zato s obavou sleduje jeho negativní reakci na Remuse. Lev zatřepe mohutnou hřívou a hlasitě zařve, jeho řev se strašidelně ozývá po celé jeskyni, zcela zaplní celý prostor a odrazí se od vápencových stěn zpátky v mnohonásobné ozvěně. Když udělá varovný krok dopředu, Styx se pomalu, ale odvážně přesune mezi samce a Remuse. Je si vedoma, že riskuje, v případě nebezpečí je ale rozhodnuta využít svoji výhodu. Pořad mu míří světlem do očí, aby jej trochu oslňovala. Promluví k Remusovi, očima však pořád visí na šelmě+ Zlato.. co kdyby ses podíval, jestli tu není jiný východ... já jej tady zatím trochu pozdržím +chce samozřejmě Remuse dostat pryč od podrážděného lva a doufá, že ji uposlechne+ Anebo se jej pokusím odlákat dál od vchodu...

[Remus Lupin]

*snaží se působit jak neškodně to jde, ale zároveň ho něco nutí neustoupit lvovi ani o krok...prostě hrátky na dominanci...pevněji sevře hůlku, když se lev přiblíží, ale než stihne cokoliv zakouzlit, stoupne si mezi ně Styx...teď si netroufá vyslat nějakou kletbu, aby ji zároveň netrefil...taky se mu ztížil výhled...zaváhá, ale raději neřekne ani slovo a opatrně se rozhlédne kolem sebe...pálí ho na jazyku otázka, jak asi chce toho lva pozdržet, ale neunikne mu, že na ni reaguje tvor lépe...spolkne protest a opatrně ukročí do strany ve snaze dohlédnout dál v jeskyni a přitom zůstat v dosahu...lev těká pohledem z jednoho na druhého...čím víc se na Styx zaměřuje tím víc na ní rozeznává pachy...i ten vetřelcův..probouzí se v něm chuť na boj o ni...ztichne a po srsti mu přeběhne zvláštní světlo, které je podobné svitu hůlek, je v něm něco nadpřirozeného...teď už by si ho s obyčejným lvem nikdo nespletl...švihá ocasy...přikrčí se, svaly pod elektrizující srstí napjaté...* mám druhý východ...*ozve se někde dál za jejími zády Remus a zároveň se i lev rozhodne zaútočit*Utíkej!*stihne křiknout a vyšle ke lvovi paprsek kletby, která se zasyčením rozřízne tmu v jeskyni*