Putování do legendární oblasti Himmpan Forest

[Styx]

+je si vědoma toho, že dravce už moc dlouho neudrží v šachu, nemůžou tady spolu flirtovat do večera. Koutkem oka zahlédne, že Remus částečně poslechl její výzvu podívat se po jiném východu. Sice stojí dál na místě, ale aspoň se rozhlíží, i to se počítá. Jak začne lvíček švihat ocasy, nakoukne zvědavě, kolik jich vůbec má, to aby věděla, co má zapsat do deníčku výpravy, a trochu ji zaskočí, když najednou začne vydávat slabé světýlko. Přestože fosforeskující srst je fascinující, působí v té tmě trochu strašidelně. Ale zase to má jednu výhodu; až se zhasne, bude jim ve tmě svítit jako světluška a upozorní je, kam nemají chodit. Když se samec přikrčí ke skoku, zároveň uslyší Remusův povel. Nečeká, co udělá lev, rychle se otočí a rozeběhne se do neznáma. Skočí do ledového jezera a plave za Remusovým hlasem a co chvíli se otáčí, jestli se světélkující bestie za ní nevrhla do vody. Lvi jsou sice dobří plavci, ale bojí se vody. Jenže ten tvor za jejími zády není jen tak obyčejný lev... Plave dál v černočerné tmě a vůbec netuší, jestli správným směrem+

[Remus Lupin]

(dva, má dva:))

*a lev za ní vyrazí, ale u vody se zarazí, zlobně zařve a pak vyrazí naokolo, skákajíc podél jezírka z jednoho balvanu na druhý, div že se nepřerazí o nějaký krápník...občas to vypadá, jako by jimi spíš procházel, než se jim vyhýbal, ale možná to dělá jen ta srst...* tady, chyť se...*ze tmy na břehu se vyloupne Remusova ruka a vytáhne ji na břeh, když se ujistí, že je celá, rozeběhne se k východu, aniž by ji pustil, pevně ji drží a jde docela najisto, spíš po čichu čerstvého vzduchu...když už jsou dále v průrvě, otočí se a vyšle kouzlo, to narazí do vlhké stěny, skála pukne a kameny zatarasí cestu* tudy za náma už nepůjde...*vydechne a zpomalí*

[Styx]

+plave jako o život, lev jen kousek od ní přeskakuje po kamenech, do vody se za ní ale jaksi neodváží, nejspíš to bude tou elektrizující srstí, asi by dostal pěknou pecku, kdyby tam vlezl. Silný proud ji táhne ke dnu a má co dělat, aby se udržela nad hladinou. Remusova záchranná ruka se objeví v pravou chvíli. Rychle ji čapne a nechá se vytáhnout jeho silnými pažemi na břeh a chvíli se tam plácá jako ulovený sumec:). Ani se nestačí pořádně nadechnout a už ji Remus tahá kamsi do bezpečí. Klopýtá za ním mezi ostrými kameny, klouže jí to v mokrých botách, ale snaží se, aby ne, když na zádech cítí smrdutý horký dech pronásledující šelmy. Teprve v chodbě se konečně zastaví. Trochu se lekne a uskočí, jak přímo za nimi začnou padat kameny a ucpou vchod. Pokrčí rameny a suše konstatuje+ Tak zvyky tohohle lva už asi zkoumat nebudeme... chudák kočička +uculí se, pak si otře do dlaní mokrý obličej a trochu usuší vodou crčící oděv+ Budeme si muset najít jiný objekt k pozorování, předpokládám, že v těchto rozlehlých skalách jich bude žít daleko víc. Ale nejdřív bychom se měli jít podívat do toho opuštěného doupěte. Teď nás tam už nikdo rušit nebude +navrhne+

[Remus Lupin]

(no a Styx by ugriloval taky:D)

*snaží se nekašlat z toho prachu ve vzduchu* no..myslím, že tyhle zvyky jsme právě...pohřbili.*rozesměje se, rozkašle a pak se uklidní* taky myslím, že jich tady bude víc...jediný samec, to by bylo hodně podivné...*přikývne a vydá se tunelem* to je pravda..alespoň to budeme moci prozkoumat. Jen doufám, že se lev nezvládne třeba přemístit...i když náš vzorek v Beast žádné takové choutky nepředváděl...

[Styx]

Jen doufám, že ta jeskyně má i jiný východ... nepřišli jsme sem přece ta nádherná zvířata vyhubit +zachichotá se a vydá se za ním do brlohu jeskynního lva. Doupě asi velikosti bradavické učebny osvětluje slabý paprsek světla, dopadající sem z malého otvoru vysoko ve stropě, takže si ani nepotřebují svítit hůlkami. Uprostřed prostoru, přímo tam, kam dopadá světlo jakoby pod lustrem se na zemi válí ohlodaná mršina ulovené antilopy, kolem ní bzučí hejno much. Ve vzduchu se vznáší pach krve a čerstvého masa. Styx si dlaní přikryje nos a vydá se na průzkum. Ve skalní puklině objeví něco jako pelech z trávy a suchého listí+ Pěkná ložnice +podotkne s úsměvem a pokračuje dál. Po chvíli najde v jednom rohu několik vybělených kostí různých velikostí+ Zdá se, že náš přítel je společensky docela na výši. Podívej, jak má své obydlí hezky rozdělené... jídelnu... +kývne doprostřed ke kořisti+ ložnici... a ve vedlejší místnosti luxusní koupelnu. Byteček první kategorie +uculí se a zvědavě se rozhlíží dál+ Odlišuje se... lvi většinou spí tam, kde zrovna odpočívají +otočí se na Remuse+ Objevils něco?

[Remus Lupin]

Podle vzduchu měla...ale jaksi nebyl čas ji prozkoumávat...*ušklíbne se vesele, už mu otrnulo ze lva a rozhlíží se po doupěti...nad zbytkem antilopy nakrčí nos a přestane dýchat, znechucením to nebude...*pravda, skoro jako mudlovský Hilton...*přikývne a rozhlíží se podrobněji..najde pár značek, že tohle je území zabrané...nakonec se vrátí k mršině a chvíli ji zkoumá* zvláštní...musí mít jiné rozložení zubů, než je běžné u šelmy...

[Styx]

Podle čeho jsi poznal, že má odlišný chrup? +dřepne si k mrtvému zvířeti a s pokrčeným nosíkem zkoumá v otiscích po zubech ty odlišnosti, nic tam ale nevidí. Najednou jim jediný zdroj světla ve stropě zastíní něco velkého a oni se ocitnou na pár vteřin v šeru. Mezi ně dopadne seshora pár drobných kamínků, uvolněných tím, jak kdosi nahoře nakoukne do díry v zemi+ Co to bylo? +zeptá se tiše, když stín za krátký okamžik zmizí a do jeskyně opět pronikne světlo+ Že by se náš přítel dostal z pasti a kontroluje si, co se děje v jeho doupěti? +uculí se+ Ale musím uznat, že to má moc chytře vymyšlené. Nějaká nepozorná zvěř, která propadne tou dírou, mu spadne sem až přímo pod nos +zasměje se a pak se začne prozíravě rozhlížet, jestli odtud vede i jiný východ, to kdyby jim něco nečekaného zkřížilo únikovou cestu. Nic jiného než otvor ve stropě ale nikde nenajde+

[Remus Lupin]

ten otisk neodpovídá...musí mít nějaké...stoličky navíc...a možná i vepředu...*vytáhne nůž a nařízne víc sval až ke kosti, aby byly vidět rýhy a ty ukáže špičkou nože* tady...a tady...no, nechtěl bych být překousáván..*zavrtí hlavou a vstane, očistí nůž a zase ho schová, pak zvedne oči, ale stín je pryč*to nevím...možná duch..*pronese tiše spíše z legrace, ale něco je v té jeskyni dostatečně nepřijemného, aby to vyznělo docela strašidelně*ale je to divné..takhle nechráněný shora..to musí mít důvod...*prohlídne stěny, ale nic mu nenapoví, o co tady jde* asi bychom se měli dostat ven..at to kolem obchází cokoliv, nerad bych, aby nám to taky zahradilo únikovou trasu..

[Styx]

+nakoukne na odhalenou kost té ubohé oběti a pozvedne udiveně obočí+ Uf... tak to musí mít pěknou sílu ve skusu. Rozdrtil by mi ruku jako porcelánové panence. Ještěže jsme mu unikli ze spárů +oklepe se při pomyšlení, co jim hrozilo a pak zvedne hlavu k otvoru+ Nejspíš to slouží jako větrací šachta a zdroj světla. Ale kdoví... +stoupne si a rozhlédne se kolem, zdálo se jí, že někde v dálce uslyšela nějaký podivný hluk. Když vidí, že i Remus zpozorní, přikývne+ Souhlasím... mizíme. Tady už asi nic víc nevyzkoumáme +vydá se rychlým krokem zpátky do chodby. Na konci je však čeká překvapení, východ je zavalený kamením a všude kolem se vznáší dusivý prach+ Žádná nuda... co? +navzdory situaci se tváří pobaveně a chrání si nos rukávem před všudypřítomným prachem+ Asi se poškodila statika skály při tom předchozím kouzlu +tipuje a ustoupí hlouběji do jeskyně, kde se dá trochu dýchat+ Co teď... +vymýšlí alternativy úniku+ Myslíš, že bychom se protáhli tím otvorem ve stropě?

[Remus Lupin]

*rozhlídne se kolem* zvláštní, že se to zřítilo i tady...jeskyně není dům,aby padal jen tak...masivní skála by měla být tak daleko od použitého kouzla v pohodě...*mžourá v prachu, chvíli přemýšlí, že by zkusil ty kameny odstranit, ale aby jim pak nespadla celá jeskyně na hlavu...* hm...umíš šplhat po provaze?*zakloní hlavu, jak odhaduje výšku k otvoru ve stropě*