LOŽNICE Et a Morfa

[Morfeus]

[Morfeus]

připraví si pro Et narozeninové překvapení a jde ji vzbudit.
vstávat, syslíku. dostaneš snídani... hladí ji po vlasech a políbí na nos, který jediný kouká z peřiny.

[Eternity]

moc se jí z pelechu nechce, ale když vidí - dle světla - že slunce už je vysoko, začne u tom uvažovat. protahuje se a vystrčá hlavu a jednu nohu a jednu ruku. zívá a rozkoukává se. a co máme dobrého? dáš mi to do postýlky? větří vůni ovce a káfíčka.

[Morfeus]

dá jí konečně pořádný polibek, když vykoukla, a částečně jí odhrnuje vlasy z očí a částešně jí rozmotává zacuchané prstýnky vlasů. nikdy! víš, že nesnáším drobky v posteli. koušou mě, místo abych kousal já je. směje se jí, jak je rozespalá. když se zocelíš a vyjdeš ven, je tam krásné ráno plné slunce a svěží rosy, slavnostní snídaně, ptáčci si štěbetají obscéní nabídky a teritoriální výhrůžky, všechno kvete a taky tě tam čeká spousta překvapení a dárků... láká ji jako had z ráje. a provokativně zblajzne jeden ukázkový lívanec s ovocem, kterým tam zavoněl, a upije kafe z vlastního šálku. je prostě připraven Et vytáhnout z postele na té nejpromyšlenější úrovni

[Eternity]

Morf: vyhrazuju si přednostní a výsostné právo kousat tě v posteli i kdekoli jinde. zafuní ještě trochu rozespalá. a zopozorní tak co to jíš? co to voní? není to náhodouu ta moje slavnostní snídaně? proč není sem? do postele? nechci žádné obscéní výhružné ptáky... protáhne se a zívne znovu. nešlo by přemístit postel ven k té snídani? je tam mokro a já nemám botičky... skuhrá a přetahuje si košily přes kolena a krčí nohy pod sebe a vůbec dělá nebožátko a zkouší na Morfa psí pohled. a chci ještě pusu. vymýšlí si a využívá toho, že má svůj den a přání by jí měla být plněna snad všechna, co vysloví, či naznačí

[Morfeus]

Et: líbne jí hezky s pusou voňavou i chutnající kávou.pohladí ji ještě a chytí za ruku a jemě tahá z pelechu. tak vstávej, je tam venku fakt krásně... a taky tam je to kafe. povede se mu jí zvednout z postele, přitáhne si ji blíž a směje se jí do očí. ale děvče, já přeci nesliboval žádné obscéní ptáky . sice máš narozeniny, ale já znám hranice svých možností. pěkně ji chytí za zadeček a trochu zmáčkne. a ty jsou všelijaké, jen ne obscéní. tak pojď. manévruje ji k východu na zahradu.

[Morfeus]

mají s Et důvěrnou chvilku. ale nedopadne to nic moc. sice dokončí, co měli rozděláno, ale Eternity mu připadá nějaká roztržitá.
děje se něco, miláčku? zeptá se sice pozorně, ale taky poněkud dotčeně.

[Eternity]

trochu se od něj odsune, převrátí se na břicho a založí si ruce pod bradu. hmm. jela bych někam... daleko. nebo něco. ani nevím proč, ale nějak nejsem ve své kůži.

[Morfeus]

mně připadá, jako tvoje... pohladí ji po zádech. a kam by to mělo být - daleko?

[Eternity]

nevím přesně. ale ... no víš: trochu se nudím a je mi taky smutno. chtěla bych, nevím jak to říct - vrátit se sama k sobě? otře se mu tváří o ruku, když ji hladí a zatsrtkuje rozcuchané prameny vlasů za ouško. pojeďme někam na výlet, Morfe.