Zahrady a les

[Geralt]

+Vyfoukne kouř a docela dost nad tím přemýšlí+ Je to hodně lákavé, Wenai. Jenom abys nebyla zkalmaná, zase tolik dobrodružství tam nečeká. Zaklínači už pomalu vymírají, protože se sami připravujeme o práci tím, že vybíjíme příšery. Kdybys ale přišla na způsob, jak nás dostat tam a zase zpět... +nechá to vyznít do ztracena a přemýšlí+

[Wenai Lafayette]

Myslím... myslím, že bych to zvádla. +kouká na zem a prsty nohou hrabe v písku, apk na něj prosebně koukne+ Prosím.

[Geralt]

Ale dostaneme se zpátky že jo? +podívá se na ni+ já už tam nechci zůstat +řekne tiše+ Tady je to takové lepší svým způsobem

[Wenai Lafayette]

Jasně. Já tam nemůžu zůstat. Musím tu občas kecat bráchovi a Syr do života a tak. +přitulí se k němu+

[Geralt]

Chm, tak dobře zlato +řekne tak, aby to znělo nadšeně, přitulí ji k sobě a je rád, že Wenai nemůže vidět tu vrásku, co se mu udělala na čele+

[Wenai Lafayette]

Dobře. +usměje se+ Už půjdem dovnitř, začíná mi být zima.

[Geralt]

Ano pojďme + vezme ju na ručku+ půjdu na chvíli k sobě, potřebuju si něco vzít. Přijdu za tebou jestli chceš +otočí ju k sobě a políbí ji pevně+

[Wenai Lafayette]

Jasně, přijď za mnou do jídelny. Mám hlad jak vlk. +usměje se na něj+

[Geralt]

Dobře lásko +ještě ji líbne na čelo a zmizne k sobě do pokoje+

[Kocour]

*v zápalu lovecké vášně sleduje ptáka až do zahrady, kde narazí na cizí rozčilující pach, z kterého se mu ježí srst*
Mňau?
*obezřetně se plíží trávou, sníž splývá tak, že ho lidské oči sotva mohou spatřit*