Zahrady a les

[Syriana Spinnel]

+koník se rozběhne až trochu mic+
Počkej stůj, to je moc rychle

[Viktor Lafayette]

+přijede k Syr a pomůže jí zklidnit koně+ Už tam skoro jsme.
+v tom se před nimi objeví útesy, dost tam fouká vítr a je slyšet šumění oceánu+
Tak to je ono. +zastaví a slaze z koně+

[Syriana Spinnel]

+taky sleze z koně+
Viktore to je... to je... já prostě nemám slov.
+vítr jí cuchá vlasy a v nose ji šimrá slaná vůně oceánu+

[Viktor Lafayette]

Ano... Dlouho jsem tu nebyl, ale nic se nezměnilo. +jde k útesům+

[Syriana Spinnel]

+protože má ve zvyku padat a tak podobně, tak se moc ke krajům nepřibližuje a sedne si na zem kousek od nich. A dívá se daleko na obzor+
To musí být nádhera, umět létat...

[Viktor Lafayette]

+sedne si vedle ní a vychutnává si výtr+ Je to úžasné létat ve větru...

[Syriana Spinnel]

+opře se mu o rameno a překvapeně se zeptá+
Jak to víš? +a lehce ho líbne na krk+

[Viktor Lafayette]

Jsem zvěromág. Měním se v orla.

[Syriana Spinnel]

+zůstane na něj vykuleně hledět+ Zvěromág? To jsem nevěděla.... +a přemýšlí o tom, kolik dalších věcí o něm ještě neví...+

[Viktor Lafayette]

+stojí na útesu a poslouchá údery vln, kouká do temných mraků, strčí ruce do kapes starého kabátu a v jedné z ní něco najde, když se na onen předmět podívá na okamžik zapomen dýchat, je to tabatěrka, kterou dostal od Syriany, nadechne se a hodí ji do moře z útesu, pak se rozběhne, skočí dolů a v polovině pádu se promění v orla+