Far far away... Geraltův svět

[Marigold]

Pustí. Sice to asi bude chvíli trvat, možná pár dní, než se tam dostaneme. Asi budou chtít pozorovat tebe, jestli nejsi nebezpečná, ale jsem si jist že tě shledají naprosto nezávadnou +nesměje se, vlastně to bere docela vážně+ Nevybraly si mě za otce, myslím že hledají trochu víc... bojovné typi. Někoho jehož dcera nebude ukřičená, kostnatá, lítavá potvůrka co naplní různě tři vědra a tříská do nich jak hluchej do vrat +zasměje se+ Vydávalo to různé tony, jako když to uděláš u sklenek, jenom moje máma je asi neslyšele podle toho jak mě pak zřezala +zakroutí hlavou+ Ale hodnocený kladně jsem. Umím hrát, zpívat, nikdy jsem jim neskřivil ani vlásek, jejich dcery mě mají rádi a pomáhám všem potřebným jak jen to jde +trochu znejistí+ Já si jen tak říkám že je to taky magicky blahodárné místo. Víš mohlo by ti pomoct strávit tam pár dní a najit svojí magii.

[Wenai Lafayette]

+zasměje se tomu jeho vyprávění+ No tak jo, pojedeme do Brokilonu. Beztak jsem na ten les nesmírně zvědavá. +trochu zvážní+ Ale nedělej si velké naděje, že by se mi magie vrátila hned jak tam přijedem. +usměje se na něj+ Stejně bych nemohla čarovat, říkal jsi, že neregistrované čarodějky věší nebo tak něco, ne?

[Marigold]

Nemyslím že je to směšné. Neoceňovala patřičně můj talent +zazubí se vesele+ Já vím že ne hned, ale tamní lesy a jejich obyvatelky dělají hotové divy když jde o zranění všeho druhu. Myslím že i duše +pousměje se+ Čarovat bys mohl, jen by tě při tom nesměl nikdo vidět nebo by tě nesměl nikdo cíti. Myslím jako nějaký čaroděj, protože čarodějové prý vycítí magii jiného čaroděje, nebo něco takového +zamračí se+ Kéž by jen věšeli.... když je to nadaná čarodějka má ne výběr, buď se přidat k císaři nebo být mučena a zemřít nejlépe na hranici.

[Wenai Lafayette]

No tak to by se mi nelíbilo. +zašklebí se+ Jak je to vůbec do Brokilonu daleko? Mohl bys mě zatím učit hrát. +uculí se na něj+ Snadný to mít nebudeš. Doufám, že jsi trpělivý učitel.

(já teď nevím, jedeme ne koních nebo ne? Myslím, že ne, ale nejsem si jistá)

[Marigold]

Na to abych tě učil hrát to není dost daleko +zasměje se+ Ony sice jen zřídkakdy opustí jeho hranice, ale mají dobrý sluch. Kdoví jestli by nás neslyšeli +usměje se a zakroutí hlavou+ Ne, dělám si srandu. Jsme od něho řekl bych tak dva dny cesty, proto je tu taky tak ticho a klid. Lidé udržují bezpečnou vzdálenost +protáhne si záda až mu v nich křupne+ Tak nevím jestli je horší chodit pěšky nebo jezdit na koni +koukne po koni kterého za sebou vedou+ Chodit pěšky, to tě kromě zad bolí i nohy +radši si proto nasedne, aby se nemusel plahočit+

(Už jednou na koních. Dilema vyřešeno. )

[Wenai Lafayette]

Ha ha ha. +řekne uštěpačně+ Fakt moc vtipný. +vyskočí na koně+ Já jsem odhodlaná se to naučit i kdybys měl přijít o sluch. +vezme si do náruče loutnu a pořádně si ji prohlídne+ Hm... sedm strun po dvojicích. Jak zákeřné. +vyloudí na loutnu jakýsi podivný zvuk a pak přejede po všech strunách, a to už zní líp+

[Marigold]

+Pochechtává se+ O sluch nepřijdů, protože plánuji si nacpat do uší bláto a nechat ho tam zaschnout jako trvalou zátku +popichuje ji+ Nestěžuj si na loutnu, nebo dostaneš harfu. Zkus si na ni hrát když jedeš na koni, protože to vážně.... oj! +trhne sebou při prvním zvuku+ Při Velké Matce, Věčném ohni a všech ostatních božstvech nezabíjej ten nástroj! Vždyť ti neublíži! +přehání to samozřejmě a ostentativně si začně dlabat v uchu+ Dobře, co takhle se nejrpve z nástrojem mentálně a emocionálně zžít? +navrhne+ To spočívá v tom že dokud se nenajím budeš ji chovat v náručí jako dítě a hezky na ni mluvit.... To je to co je potřeba, že miláčku? +pohladí svou vlastní loutnu+

(Stáhla jsem si referát o hystroii louten, čtu třetí stránku, šilhám s toho, ale rozhodla jsem se (ač hudební antitalent) že se na ni naučím hrát. Mám asi nějakou duševní vadu. .... Oh bože, mě to dneska trvá! )

[Wenai Lafayette]

Prej miláčku, mě miláčku nikdy neřek a s loutnou se mazlí. +mrmlá si pro sebe a kouká na svou loutnu, pak na něj vyplázne jazyk+ Na harfu hrát jakž takž umím náhodou. Je to irskej národní nástroj a tak jsem musela. +sžívá se s loutnou, vypadá to jak těhotná kytara, pomyslí si, ale nahlas to neřekne, ale začne ji chovat v náručí a hladit+ Proč se musíš před tím najíst?

(no tak hodně štěstí, mě to taky napadlo, ale zavrhlajsem to asi po třech vteřinách uvažování a když jsem si vzpomněla na kytaru )

[Marigold]

Až budeš tak pěkně hrát jako ona, taky ti řeknu miláčku +přislíbí se smíchem+ Navíc, vždyť už si má překrásná víla? Copak ti to není dost? Copak víli nejsou nejvznešenější, nejjemnější a nejkrásnější stvoření na tomto světě? +natáhne se a pohladí ji po ruce, byl by jí i políbil kdyby se nebál že slítne z koně+ Hlavně jak ta harfa vypadala po tom co si na ni hrát přestala... Dobře, dobře už toho nechám! +zamává rukou+ Nebylo to tak strašné, alespoň víš jak se drží a nerveš za struny jako nějaký pobuda +usměje se+ Protože když se najím mám lepší náladu a snasu naprosto cokoliv včetně jednoho ufňukaného zaklínače.


(Já to taky vzdávám. Ono je jich několik typů podle místa původu a doby kdy byli vyrobeny nebo co to... )

[Wenai Lafayette]

Jo bůh ví, kde tomu je konec. +řekne si jen tak pro sebe a je v tom cítit povzdech, a možná i kapka pohrdání, sáhne do brašny vytáhne váček s tabákem a zatím co levou rukou drží loutnu, tak si pravou umotá cigáro, strčí si ho mezi rty a zapálí zapalovačem a vyfoukne kouř, cigáro si poposune do koutku a zase si dá loutnu jako kdyby chtěla hrát, dělá, že na ni hraje a zpívá si nějakou písničku, ne moc slušnou+