Zahrady a les

[Geralt]

+zazubí se+ no ale mě by se to také líbilo, musí to být úžasné. Tvé pozemky jsou rozlehlé +kývne uznale hlavou a pohladí ji po ruce+

[Wenai Lafayette]

Jestli to tady vydržíš do léta, můžeš to zkusit. +usměje se na něj+

[Geralt]

+ušklíbne se+ no tak jo, ale jen pokud skočíš se mnou +mrkne na ni+

[Wenai Lafayette]

+ušlíbne se+ Na to zapomeň. Hejá! +kopne koně do slabin, stočí ho do prava a vyrazí tryskem na východ+

[Geralt]

Uvidíme +zasměje se a pobídne Klepnu, ta jakoby na to čekala a letí jako vítr Wenai v patách+

[Wenai Lafayette]

+směje se do větru, uhánějí po planině, když začnou vyjíždět do kopce zpomalí do cvalu+

[Geralt]

+když ji konečně dohoní má vlasy rozváté větrem+ rajtuješ lépe než leckterý muž +vysekne jí poklonu+

[Wenai Lafayette]

+s rozzářenou tváří se na něj otočí+ Děkuju. +vyjedou na kopec, kde jsou rujny starého malého opatství, jsou zapadané sněhem, seskočí z koně a vede ho za uzdu+ Tady stávalo opatství, chrám, kdysi. Vypálili ho. +přejede dlaní po jedom kamenném oblouku+ Je to kouzelné místo.

[Geralt]

Tohle je zvláštní místo +do těla se mu probíjí duch ruin+ co se stalo? proč to tady tak zchátralo? Cítím tu sílu tohoto místa

[Wenai Lafayette]

Bylo to místo, kde se děly zázraky. Pověsti o pramenu živé vody, nebo poklad, nevím přesně. Tak ho každý chtěl pod svou vládu. Bylo naše, ale před pětisty padesáti dvěma lety se rozhodl klan Ruairí, že ho získají. Odehrála se tu strašlivá bitva, zahynulo v ní spoustu lidí, našich i jejich, a místo bylo prokleto, pak ho vypálili. Zázraky přestaly a Ruairí ztratili o tohle místo zájem. Nikdo ho už nechtěl, tak zbylo nám. +povídá mu a prochází ruinami+ Nejspíš tu ten poklad ještě je.