Byt Wenai

[Wenai Lafayette]

Jo? Já jsem myslela, že si ji chceš vzít. +koukne na něj, zavrtí hlavou a usrkne svího čaje+ No jo. Když... Viktor mě řekl ňáký věci. +mumlá, že jí nejde skoro rozumět+ A tak jsem musela odejít. +v očích se jí obejví slzy, tak se začne hrabat v kamnech+

[Byron]

To jsem chtěl. +řekne ponuře+ No nic... +mávne nad tím rukou+ No jo, já jsems ním mluvil. Říkal,, že ho to mrzí. Nechtěla by ses vrátit domů? Budou Vánoce a pamatuješ na ty naše párty u vás doma? +usměje se na ni+ Já vím, že mu děsně chybíš, Wenai. Wenai? Ty brečíš?

[Wenai Lafayette]

Jasně, že nebrečím, ty blbečku! +řekne se slzama na krajíčku, který si otírá hřbetem ruky+ Já se chci taky vrátit domů. Ale nevim jak, aby na mě zase nevyjel.

[Byron]

Ale pojď se, když nebrečíš. ěpoloží hrnek na stůl a obejme ji+ Tak já půjdu s tebou, víš, že se mnou se ti nemůže nic stát, protože jsem machr a svalovec. +zazubí se na ni+

[Wenai Lafayette]

No jak jinak. +zasměje se+ Tak jo. Můžeš spát tady u kamen. Nevyhasnou. +pořádně ještě přiloží+ Já si jdu taky lehnout a ráno ... no uvidíme. +uzavře to+ DObrou, ty pako.

[Byron]

Ty jsi pako. A dobrou noc. +usměje se a natáhne se na gauč zabalený v dece+

[Wenai Lafayette]

+lehne si na postel a ještě notnou chvíli se převaluje než usne+

[Byron]

+ráno se vzbudí a bolí ho v krku, tak si udělá čaj, Wenai udělá taky čaj a nachystá i snídani, načež s hrnkem čaje v ruce začne šmejdit po bytě+

[Wenai Lafayette]

+vstane, natáhne si župan a doplouží se do kuchyně+ Tak co ty? +koukne na něj+ Nó, vypadáš teda pěkně nachcípaně. +podotkne a zasedne k snídani+ Půjdem na tvrz? +zeptá se ho a v hlase má zřetelné obavy+

[Byron]

Půjdem. +zasípe, nastydlým hlasem a popsadí se naproti ní+ Wenai. +řekne pak potichu+ Já jsem taky vyhnanec z domova. +zazubí se na ni+