Sklípek

[Eillen]

Páni, tak toho chlapa ještě jednou potkat, tak ho praštím. Ale ne, nemělo to špatný vliv. Sice jsem si připadala chvíli nemotorná, ale srovnalo se to samo. něco uzobne a pak se dá do vysvětlování situace No, popravdě k nám moc často lidi nechodí. Tedy, pokud nepořádáme nějaké večírky nebo tak. Nevím, asi se bojí, jak se nám kolem panství prohánějí draci. Ale velmi dobré vztahy máme s Luciusem a Golux, ti nám šli za svědky na svatbě. Řekla bych, že pro Creagana je Lucius asi nejlepším přítelem, kterého v tomhle společenství má. Což je samo o sobě zvláštní, když vezmeme v potaz, že Creagan není kouzelník a Lucius ho přesto uznává za sobě rovného. Ale zase je to král, tak má určitou úroveň.

(jen tak mimo rozhovor. Ode dneška cca na měsíc se bude na wildaranu konat oslava mých narozenin. Takže je na tobě, jestli chceš "hrát" dvě akce - jednu tady, jen my dvě, druhou nahoře ve společenské mísnosti. Nebo jen zůstaneš tady. Rozhodni se sama)

[mollyz]

(Na měsíc nebo za měsíc? Bude mi potěšením zúčastnit se tvé oslavy a poznat se i s ostatními. Bude to jako když jsou dívenky prvně uváděny do společnosti)

Tedy, podle toho co říkáš, je tvůj manžel mimořádně zajímavá osobnost, když ho přijal i Lucius. Opravdu jsem netušila, že je králem. Čeho? Můj muž s tou svojí mudlovskou zábavou by se od něj mohl myslím učit. I když mu samozřejmě nechci křivdit - jako kouzelník je velice schopný v přeměňování a většina lidí v nejmenším netuší, že je zvěromág. Ostatně tajil to pečlivě i přede mnou až do svatby. Zvedne oči v sloup při vzpomínce na svatbu a dopije sklenici.[i] Naše svatba byla ehm...vskutku netradiční. Manželova šlechtická rodina si představovala, že si jejich synek vezme čarodějku s dobrým rodokmenem a tak o mně můj muž dlouho prohlašoval, že jsem víla. Jeho rodiče mě viděli až ve svatební den a málem je klepla pepka, protože jak jistě vidíš...na mně není vílího opravdu nic. Vinou mého tchána vybuchl lustr a zasypal svatebčany sklem.[/i]

[Eillen]

(Na měsíc. Začíná to dneškem. Tak jak budeš chtít, to můžeme sehrát. Klidně můžeme být i tu i tam, mně to vadit nebude.)

Jeho země se jmenuje Aldorma. Je na jiném světě a já se tam dostala opravdu jen náhodou. Holt se mi ty náhody lepí na paty. Vlastně, když si to teď uvědomuji, tak jsem v Aldormě prožila dva roky, ale tady se nic nezměnilo, až na to, že jsem si pamatovala na ty události. A teď když nad tím tak přemýšlím, tak jsem možná ty dva roky prožila v tu samou chvíli, kdy jsem byla v té časové bublině s obracečem času. Nikdy dřív jsem nad tím nemusela přemýšlet. Ale celkově by ten náš příběh byl na hooodně dlouhé povídání. radši se nepouští do podrobností, co kdyby o ně mollyz nestála.

[mollyz]

(Tak já to risknu nahoře. Tedy pokud mě nějak vhodně uvedeš nebo jak to společenské konvence dovolují. A jestli tě to neunaví - oslava a vše kolem ní - můžem občas pokračovat tady.)

Tedy to jsem z toho úplně vedle. Prosím, můžeš mi to nějak blíž vysvětlit? Mollyz je nanejvíš zaujata a zmatena.

[Eillen]

(dobrá, tak já tě ve společenské místnosti představím tě)

Tak jo, zkusím ti to vysvětlit, jen mi dej chvíli, abych si to sama srovnala a neplácala jsem ti i ty zbytečnosti, které jsou nezáživné. napije se a snaží si vzpomenout jen na to důležité

[Eillen]

Jakmile vybrala recepty a nechala skřítku pracovat, jde do sklípku vybrat nějaká vína. Prochází se místem a rozhlíží se. Nějak neví, co by bylo vhodné a tak tam tráví víc času, než obvykle.

[Creagan Elat]

Opatrně schází s Nef dolů. Když vidí, že je rozsvíceno, potvrdí si, že tu opravdu Eillen je.
Miláčku, vedu ti návštěvu zavolá dolů

[Eillen]

Zaslechne kroky a pak Creagana, jak na ní volá, tak se vynoří zpoza polic, aby návštěvu uvítala. Je trošku zaprášená, jak se probírala lahvemi.

[Neferet]

+nechá se odvést do sklípku, pomalu za pomoci sejde schody a hned se rozhlíží a hledá Eillen, nemusí hledat dlouho, jelikož jí uvidí hned před sebou, je sice zaprášená, ale i tak jí pozná+ Eillen. +široce se usměje a vyrazí k ní+ Tak ráda tě zase vidím. +pevně jí obejme nehledě na špínu+

[Eillen]

Nef? Překvapeně vydechne, ale objetí ji opětuje. Vítej. Jsem ráda, že tě vidím. Jak se máš? Co Fernando? Byla jsem vyděšená, když jsem vás tu nepotkala. Fernando říkal, že tu budete žít. chrlí ze sebe jednu otázku za druhou.