od Ares » úte dub 19, 2011 12:25 am
(jistě že se bůh vyzná, od toho je bůh;))
Tiše sykne, jak se mu její nehty zaboří do kůže a její hýždě sevře v dlaních ještě víc, jak ještě doznívá jeho vlastní vlna rozkoše, když si to ale po chvilce uvědomí, stisk povolí. Opře si tváře o její temeno, vdechuje vůni jejich vlasů a sám chvíli oddechuje. Škrábance na zádech se mu po chvilce samy zhojí. To bylo... usměje se, jak má potíž najít správná slova. Pohladí ji jemně po zádech a do vlasů jí vtiskne polibek. ...takové, že jsi mě zbavila slov. řekne nakonec a pořád se usmívá.