Pokoje Christophera

[Memory]

Pri jeho slovách stuhne a ako sa zmieni o tom dvdíčku, v okamihu zdvihne hlavu a pozrie naňho. V očiach jej prebleskuje hnev a po rajčinovej farbe ani stopa. Teraz je skoro tak bledá, ako keď pred pár minútami vyšla z kúpeľne. "Ty vôbec nechápeš o čo tu ide?!" prudko sa postaví, až sa minerálka, ktorú mala položenú na zemi pri nohách, rozleje po podlahe. "Pre teba je to možno len prejav akejsi..... mužskosti, alebo čo....nie!" opraví sa v okamihu a z jej pohľadu šľahajú blesky. "Hlúpej egoistickej nafúkanosti! Ale ja na rozdiel od teba nechcem svoj holý zadok vystavovať na verejnosti! A ty mi povieš, že mi to zoženieš na dvd??!!" musí sa dosť namáhať, aby naňho nezačala kričať, no hlas jej aj tak chvíľami preskakuje a tvári sa skutočne dosť nasrane, ako tam nad ním stojí.

[Chris Devon]

+Zamračí se na ni a nevypadá vůbec mile.+ Nutil sem tě snad k něčemu? Tváříš se jako bych tě tam -kurva- znásilnil! Tak se laskavě uklidni a dobře si rozmysli, co ti tady padá z pusy! +a nevědět, že jí je zle a možná z ní mluví ještě zbytky alkoholu, asi by se tak v klidu neudržel+ Jestli máš problémy se svým zadkem, tak si příště vem pás cudnosti a zatancuj si s bratříčkem, ale nechoď na party semnou!

[Memory]

Chvíľu naňho neveriacky zíza, no potom sa zamračí. Jej mozog razom ovládne hnev. "MÁŠ PRAVDU, UŽ NIKDY S TEBOU NA ŽIADNU PARTY NEPOJDEM, LEBO SI LEN OBYČAJNÝ, NAFÚKANÝ KRETÉN!" teraz z nej hovorí hnev a sklamanie, ale jeho poznámka ju ranila viac, než by sa mohlo zdať. Otočí sa a než by ju mohol zastaviť, len tak v župane vybehne z izby, zatresne za sebou dvere a rozbehne sa po chodbe ku schodisku.

[Chris Devon]

(emmm...to sme asi moc nepochopili...kdyžtak mně napiš na mail co a jak)

JAK JE LIBO! +zařve za ňou a jak práskne dveřma tak na dveře švihne hrnek s kafem, což udělá docela solidní pecku. hodí na sebe hadry, projde ve chvilce lokálem a jeho jeep se zaskučením pneumatik někam odfrčí+

(mh..)

[Bruno Duvenblejt]

Prochází se po chodbě a když jde kolem jednoho pokoje, uslyší divokou hádku. Zapne nahrávání, sehne se a začne si zavazovat tkaničku - nekonečně dlouho - a natahuje uši jako netopýr, aby mu neuniklo ani jediné slovíčko. Občas se velice pobaveně ušklíbne a tlumí smích. Pár vteřin předtím, než Memory vylítne z pokoje - asi instinkt nebo co – se zvedne a nenápadně si pískajíc spokojeně odkráčí chodbou směr redakce.

[Memory]

(drahý Bruno, keby som si u vás mohla vybrať tú malú službičku, poprosila by som vás, aby ste článok o tejto hádke nezverejňovali. Ďakujem)

[Beatrix]

+Vezme si odtam nějaký věci, zamkne tam a zakáže tam komukoliv chodit.+