Pokoj Johna Wilmota

[yohannka]

to je pravda... nemůžete, a to se vám snažím celou dobu říct... ale.. můžete mít přece kteroukoliv jinou ne? +koukne na něho mile, natáhne se a pohladí ho po tváři+ za trest nedostanu zákusek?

[John Wilmot]

+koukne na ni pohledem - no co mám s váma dělat+ Tady máte. +neparně se usměje a dá jí zákusek+ Ale pamatujte si, že jste mi zlomila srdce. +no dobře, srdce to není, spíš ješitnost+

[yohannka]

+si myslím, že srdce ne, muhehe+ jééé, ale... to vypadá krásně.. a chutně! +zasvítí jí očka, moc dlouho neváhá a tak jako decentně se do toho pustí - aby se na to nevrhla jak hovado+ božeee....

[John Wilmot]

+pomalu dlabe svůj desert a s úsměvem kouká jak se Yohannka krotí+

[yohannka]

+víš jaký to je, se takhle krotit? Hrozný!+ vybral jste opravdu dobře +vypadá jak by si šlehla+ a.. bude ještě.. na přidání?

[John Wilmot]

Mám, ale jenom když se budete zas tak kouzelně cpát.

[yohannka]

Tak k tomu mě nemusíte ani přemlouvat +zavlní obočím a málem vylíže talířek - né neudělá to, ale vypadá na to+

[John Wilmot]

+usměje se a podá jí zbytek dortu+ Můžete ho sníst celý, já vlastně na sladké moc nejsem.

[yohannka]

nejste? a co vám chutná? +pustí se do dortíku a koukne na něho+ stejně by vám ty krátký vlasy slušely...

[John Wilmot]

+pokrčí rameny+ Víno, samozřejmě. +a hned si zase naleje šáňo+ No vy jste žena, tak pro to jistě máte cit, ale svých vlasů se rozhodně nevzdám.