od Regulus Black » úte kvě 24, 2011 3:40 pm
Uchechtne se. A to ještě nevíš, že jedovatí pavouci nejsou nic proti šípovým žabám. Ty potvůrky jsou malé vzrůstem, jenom kolem tří centimetrů. Oplývají nádhernými jasnými barvami, kterými varují: pozor nedotýkat se, jsme jedovaté! Sekret těchto žab používají kolumbijští indiáni k výrobě jedovatých šípů. Chovají žabky v dutém stromě a krmí je až do doby, kdy je potřebují. Pak prorazí žábě krk dřevěnou hůlkou a opékají zaživa nad ohněm. Utrpení tvora způsobí, že se začne potit a na kůži se mu vytvoří žlutobílý povlak. Ten je prudce jedovatý. Indiáni do této tekutiny pak ponořují hroty šípů. Podívá se na ni pohledem, který naznačuje, že teď přijde něco, čím na ni udělá dojem. Jed okamžitě ochromí i menší zvíře, smrt nastává během dvou vteřin. Dospělý člověk stačí uběhnout pouhých deset metrů, než padne mrtev k zemi. Jed z jedné žáby by usmrtil i deset lidi. Na vlastní oči jsem viděl, jaká nesnesitelná muka zasažený prožíval a nakonec skonal hroznou a žalostnou smrtí. Bylo to... nechutné. A nejhorší bylo, že jsem mu nedokázal pomoct. Kdybych se o to pokusil, skončil bych stejně. Dolije si z lahve a opět se opře do pohovky. Jeden druh... pralesnička strašná, pokračuje, má nejúčinnější a nejprudší jed. Neexistuje proti němu žádná ochrana. Během okamžiku dochází k paralyzovaní svalů a centrální nervové soustavy. Zasaženo je hlavně dýchací centrum a během chvilky dojde k zástavě srdce. Pousměje se. Co mě velice překvapilo a zároveň pobavilo bylo, že indiáni si při velkých pitkách a oslavách vetřou přesně odhadnuté minimální množství jedu do předem připravených oděrek na rukou. Během chvilky se u nich dostaví prudké zvracení a oni se tak zbaví bolesti trávicího ústroji z přejídání a přepíjení. Mrkne na ni pobaveně. Tak co... ještě pořád nemáš ráda pavoučky?