Salónek

[Krátura]

Přinese krabici s fotkami z Regulusových cest a položí ji na stůl. Ukloní se a couvne stranou, čeká na další rozkazy.

[Regulus Black]

Když ho skřítek vytrhne svým příchodem ze zamyšlení, oboří se na něj, jako kdyby Krátura za něco mohl. Odnes to pryč. Slečna už odešla. Přikáže mu, pak si dolije sklenku a s chutí ji vypije. Zvedne se a vyběhne do patra do své ložnice.

[Regulus Black]

Seběhne dolů, když mu Krátura oznámí, že na něj čeká v pracovně dámská návštěva. Styx... moc rád tě zase vidím. Dojde k ní, obejme ji jemně kolem ramen a políbí na tvář. To je od tebe milé, že jsi přišla, mám vážně radost. Požádá Kráturu o pití a nějaké občerstvení a posadí se k ní. Potřebuješ něco, nebo ses přišla na mne jen tak podívat? Nemůže z ní spustit oči, jak ji už dlouho neviděl.

[Styx]

+usmívá se na Reguluse, když k ní jde, taky ho moc ráda vidí+ Reggie +natáhne k němu ruce, aby se s ním uvítala+ Copak musím za tebou přijít jenom, když něco potřebuji? +zasměje se+ Chtěla jsem tě zase vidět. Nikam nechodíš, nikde se neukážeš, nedáš o sobě vědět +řekne trošku káravě+

[Krátura]

Přinese z kuchyně konvici s černým anglickým čajem, cukr a smetanu, asi si ještě pamatuje, že slečna jej svého času měla ráda, a nějaké čajové pečivo a zase se odšourá do kuchyně.

[Regulus Black]

Promiň, nemyslel jsem to tak. Vtiskne jí do dlaně letmý polibek a ruku jí nepustí. Moc přátel tady nemám, takže jsem rád, když přijde někdo ke mně na návštěvu, i za cenu toho, že jenom něco potřebuje. Nalije oběma čaj do hrnku a přidá si do něj smetanu. Máš pravdu, nikam moc nechodím, jsem takový starý samotář. Už jsem si lidí a dobrodružství užil dost ve světě. Ale copak já... jak se máš ty? Všechno v pořádku? Povídej, jak si žiješ. Zajímá se.

[Styx]

Já přijdu vždycky moc ráda, vždyť to víš. Ale ty se taky nestavíš na Orlíku, tak mi nemáš moc co vyčítat +uculí se+ Vážně bys s tím už měl něco dělat, jít víc mezi lidi, jsi zalezlý jako jezevec +do čaje si nasype cukr a nalije smetanu+ Já? Mám se docela dobře. Pořád je nějaká práce, občas i zábava, tak se ani moc nenudím. Většinou jsem pořád někde v letu +napije se čaje+ A co ty? Slyšela jsem, že chceš tady otevřít klub pro pány.

[Regulus Black]

Nechci ti komplikovat život. Vysvětlí stručně, proč nepřijde na návštěvu. Vidím, že ses moc nezměnila, pořád stejně akční. Máš vůbec čas sama na sebe? Jsi sama, nebo pořád s tím...? Odkašle si. Zrekonstruoval jsem celý dům, možná sis všimla tady v salonku. Pokud chceš, provedu tě domem a ukážu ti pokoje. Už bys to tady nepoznala, pousměje se. Celé jedno patro jsem předělal na pánský klub. Alespoň k něčemu dobrému tento barák poslouží. A přijdu i mezi lidi, ani nebudu muset vytáhnout paty z domu. Ušklíbne se lišácky.

[Styx]

Jako bys mě neznal. Nedokážu nečinně sedět doma, pořád musím něco vymýšlet +ochutná nějaké to pečivo a rozhlíží se+ Všimla jsem si, že je to tady jiné. Dal sis opravdu záležet, je to tady moc pěkné a útulné. Ráda si pak prohlédnu i pokoje v patře +začne si v rozpacích míchat vystydlý čaj+ Ano, pořád jsme spolu +koukne rychle na něj a hned zas sklopí zrak do hrnku+ Vlastně jsem se tě chtěla zeptat, jestli bych mohla Remusovi zaplatit členství v tom klubu +zkoumavě se na něj zadívá+

[Regulus Black]

Pustí jí ruku a opře se do opěradla. Tak přece jen jsi přišla proto, že něco potřebuješ. V hlase se mu mihne stín zklamání. Chvíli přemýšlí nad odpovědí. Je to od tebe vůči tvému příteli sice milé, ale - promiň mi mou drzost - proč si to členství nezaplatí sám? To mi ještě pořád nemůže zapomenout, že jsem ho vyzval k souboji? Mračí se, protože i když mu Remus (podle něj) odloudil snoubenku, osobně proti němu nikdy nic neměl. Nicméně, dveře v mém klubu jsou otevřené každému slušnému muži, což pan Lupin bezpochyby je. Takže pokud bude mít skutečně zájem stát se členem, bude mi ctí ho tady osobně uvítat.