Kamenný obchod

[Wenai Lafayette]

Jasně,brouku. +a přemístí se s ní, na Tvrz+

[Samuel]

Sel: hmm, tak buď černou, nebo černobílou... no, je to klasika, to se hodí vždycky... tady to maurské tetování, nebo co to je za klikyháky... myslím, že by to šlo. prohlíží si kriticky vybrané košile a nenápadně Sel hladí po zádech a po zadečku. ještě bych nějakou, hm, zelenou... aby se ti hodila k očím, až mi ji nebudeš krást... rozhlíží se a zintenzivní hlazení.

[Selena]

Sam: <prohlíží si košile> Jo ta černá by šla líp. <usměje se, kostkovanou vrátí zpět> Zelenou? <začne se probírat zbožím, hledá nějakou zelenou košili a mírně vrní, když jí hladí> Co takovýhle?



Ale ta světlejší se mi líbí víc. <vyjádří svůj názor> Zkusíš si je?

[Samuel]

Sel: co máš s těma kostkama? neměl bych si pořídit skotskou sukni? kouká na ni podezíravě a pak škádlivě.
a co některá z těhle? vytahá je ze štendů na ramíkkách a podá je postupně Sel, až je celá obložená hadrama.

[Selena]

Sam: Nic, co bych s nima měla mít. <zazubí se> Jestli chceš, určitě jí taky budou mít. <zlobí ho a rozhlíží se, jestli jí náhodou někde neuvidí viset>
<kouká na tu spoustu košil, co jí podal a snaží se tím prohrabat> Tahle černá je pěkná a tahle s tmavými proužky taky... <kouká z košile na Sama a zase zpět a snaží se to nějak porovna až jí málem ty košile začnou padat z rukou> Víš co? <zazubí se a vtiskne mu košile do rukou> Támhle jsou kabinky. <usmívá se jak andílek>

[Samuel]

Sel: jo, já si budu něco zkoušet.. to nesnáším. já kouknu a vidím. využije toho, že je ověšená košilema a políbí ji. od předvádení a zkoušení jsi tu ty... pošeptá jí a lehce škádlivě a dost zamilovaně na ni koukne.

[Selena]

Sam: Tak když to nesnášíš. <pokrčí rameny smutně rameny, ale pak se usměje> Tak kterou tedy. <zvedne trochu ruce, snaží se předstírat, že si jeho pohledu nevšimla, ale prozradí jí úsměv, který se jí usadí na tváři> Já jsem pro tuhle černou. <drce bradou do jednoho ramínka>

[Samuel]

Sel: dobře, tu. a tyhle dvě. a tuhle. stejně vím, že mi jich zbyde v lepším případě půlka... zaškelbí se na ni a vybere jednu černou, jednu zelenou a dvě pruhované košile, modrobílou a s tmavými pruhy. fajn. já to mám. a co ty tvoje oblečky... cos to vlastně chtěla? nakání se k ní a odebírá jí košile, co chce. a ty ostatní dá zpět na štendr. noční košilku? usmívá se při té představě.

[Selena]

Sam: <zubí se na něj a tváří se, že ona o žádném přivlastňování košil nic neví> Něco na spaní. <přikývne s úsměvem> Támhle jsem zahlédla dámský oblečení. <kývne daným směrem, vezme ho za volnou ruku a odvede ho tam> Nekoukat. <zazubí se na něj, otočí se k němu zády a vybere asi tři kousky> Počkej tady. <usměje se a líbne ho na tvář, aby vzápětí zmizela v kabince, ze které se chvíli ozívá šustění než se nejdřív objeví její hlava, aby se přesvědčila, že tam nikdo není a až pak vyleze>



Na zahřátí. <usmívá se a začne se různě nakrucovat>

[Samuel]

Sel: prohlíží si ji. no, už teď je mi horko. a stejně ji svléká očima. co tam máme dál? zvědavě. nechceeš s něčím pomoct? něco zapnout, zozepnout, svlíknout...? zkouší to.