Cafeteria

[Styx]

(chudinka Bea, a já myslela, že to bude uklidňující úkol:D)

[Alex]

(muhehe)
ty by ses o mě nestarala? kdybych byl chudák nemocnej, na smrtelné posteli s angínou! +mrkne na ni+ mhm +veme jí packu do obou ruk a prohlíží si ji, že ji v podstatě hezky zaujatě ohlazuje+ tady ten.. a tenhle taky.. tvoje nebo umělý?

[Beatrix]

Ale jo...čaj bych ti donesla...a možná i sušenky..teda ty na krk asi moc nejsou, co...tak bonbooony.
Moje...+nakrčí ret+ je to pěkně hnusný - jak sou olámaný+ nechám si je dodělat umělý. +chce stáhnout packu, aby na to nemusel alex koukat+

[Alex]

a byl by ten čaj aspoň s medem a citroonem? +koukne na ni, že čaj a sušenky mu fakt moc nepomůžou+
ale není to hnusný, ty máš krásný ručky i bez nechtů! +mrkne na ni, ale když se mu packou vysmekne, tak pochopí, že nechce aby na ni sahal+ áá už nám to nesou! +a servírky před ně naskládají horu jídla+

[mollyz]

Patrik: +Je to přesně tak, jak očekávala. Přemístí se s kolegou před kavárnu a hlava se jí točí. Je k Patrikovi přitisknutá a oči má pevně zavřené.+ Asi to nějak souvisí v mými jarními alegriemi či co...+vypraví ze sebe a neodváží se Patrika pustit.+ Omlouvám se...

[Patrik Pontus]

+V první chvíli ho překvapí, že si nějak podvědomě k sobě Molly tak natiskl, ale nepouští ji. Dokonce, když se na něj Moll nedívá, protože má zavřené oči, malinko se pousměje a řekne.+ To je v pořádku.... Je to lepší. +zajímá se po chvilce.+

[mollyz]

Patrik: +Opatrně pootevře oči. Kostkovaný vzor Patrikovy příšerné košile se jí slévá v barevný mišmaš, ale postupně se rozkládá zase zpátky na ty podivuhodné pruhy ak ostky.+ Už...už je to lepší. Děkuju ti. Myslím, že když vypiju opravdu hodně kafe, tak přemisťování domů by mohlo být lepší..+ Uvědomí si, že se spolu pořád drží.+ Ehm...asi vypadáme legračně...

[Patrik Pontus]

(jaká příšerná košile??? )

Zpátky nás přemístím já. +rozhodne.+ Nemělo by to být pak tak hrozné. Tahat s sebou ještě někoho jiného je vždy trochu náročnější. +chápavě a tak chlácholivě ji pohladí po ramenií, ale když si uvědomí, že ji pořád drží a navíc mu dojde ta její poslední věta, odskočí od ní, jakoby se spálil... za co vy si ale nejradši vylískal. Molly na něj určitě nechápavě hledí.... aby to zahovořil, odkašle si a celkem normálním hlasem řekne.+ Tak pojďme na tu posilovací dávku kofeinu. +Usměje se a podrží gentlemansky Molly dveře do kavárny, aby mohla vejít.+

[mollyz]

Patrik: +Z jeho chování je hrozně zmatená. Vlastně má pocit, že jí Patrik vnímá jako nějak.."nečistou?"...Vážně na něj kouká vyjeveně, ale pak vejde do kavárny na jeho pobídku a zamíří ke stolku vzadu v rohu, kde bývá klid.+ Kolik kafí denně vypiješ? Kdybych nevěděla, jak moc je to nezdravé, byla bych jí pořád...+ zkusí to zase neutrálně.+

[Patrik Pontus]

+Patrik vůbec netuší, o čem Molly přemýšlí, jenom ví, že je úplně nemožný a že to se ženama neumí, ale i tak, když kolem něj Moll prochází a on jde za ní, tak si hezky vychutnává její postavičku odzadu. Podrží jí židli a pak se také usadí oproti ní.+ No tak já ji zas tak moc nepiji. +přizná.+ Ráno... bez toho nevylezu z postele a pak během dne tak dvě.... pijete v nemocnici hodně kávy? +položí tuhle blbou otázku a už tehdy ji lituje... opravdu není schopný se s ní bavit o něčem normálním? Ptá se sám sebe.+