(jsem myslela, že právě jsou tak dokonaý, ty nehty, že se upraví sami - jako že ta výmalba "doroste", zatáhne se a spraví sama - kouzelně )
mrkne do baru a zjistí, že flašku už vytáhly. tak otevře novou. podá jí Bee a misku jahod - když si je tam bude chtít házet pij, když ti chutná, tam je vitamínů... jen to nesmí přijít do styku s kovem, rozpouští ho to...
jo, láska... kdysi, kdesi, bylo, nebylo ... já nevím, ale přišlo mi, že mu není jedno, jak to teď mezi sebou máte. ale do toho já se plést fakt nechci. já jsem si tak něco zkoušela - na něm a na něj, pak se mě zeptal, kolik mi je a když jsem mu to řekla, připravil si ochranitelské rámě a dudlík...
hehe, "k lesu čelem, k Ivanovi zády", dokonce nás odpreparoval jinam, když měl pocit, že to kolem houstne a že bych se třeba mohla zkazit, nebo by mě to šokovalo... skoro jsem měla co dělat, abych se udržela, ale pak to bylo spíš strašně srandovní, co jsem viděla, a vzrušení a kouzlo okamžiku bylo v tahu, když jsem dostala záchvat smíchu. já na ty koektivní sporty moc nejsem