od Rebecca Altamirano » sob led 28, 2012 10:57 pm
No moc nemusím ty církevní a to nejen proto, že mi tam z těch svatých předmětů trochu trnou zuby. Zašklebí se. Dobře a Billovi by nevadilo, kdyby jsi byl poněkud zubatý? Uculí se pobaveně. Ale dobře, jsem ráda, že jsi své "zasvěcení krví" odložil. Usměje se a políbí ho krátce na rty. Když si před ní najednou klekne, zůstane na něj překvapeně koukat. Jestli si tě...cože?! Vykulí oči, naprosto šokovaná a neschopná souvislé myšlenky. Já...já...Nevím. Zasměje se, je fakt těžce mimo. Totiž, neber to jako ne, protože to není, ne. Já jenom...ještě včera jsem byla smířená s tím, že tě už nikdy neuvidím a dneska jsi zpátky a ptáš se mě, jestli si tě vezmu. Náhle jí to přijde tak absurdní, že se rozesměje naplno, klekne si k němu a pevně ho obejme. Mě z tebe vážně trefí šlak, ty blázne jeden střelný. Rozpustile ho políbí, pak uchopí jeho tvář do dlaní a zadívá se mu do očí. Miluju tě víc, než kohokoliv jiného za celý svůj život, přesto bych si ráda na tu myšlenku nějaký čas zvykala. Neodolá a znovu ho krátce políbí. A ty by sis měl taky rozmyslet, jestli si chceš na krk přivázat takovou starou fúrii jako jsem já. Blýskne jí vesele v očích a koutky jí cuknou.
Ortus non est initium vitae, mors non est eius finis...
Narození není začátek, smrt není konec...