Midnight Park - Kouzelný park

[Jessica Latem]

+tváří se jak nevinnost sama, přeci by si nedovolila na něj mluvit jak na psa. vezme ho za ruku a vědecky si prohlédne to miniatruní zranění+ Ty můj chudáčku, takový ošklivý zranění... myslim, že na to budeme muset vylejt celý balení kysličníku... +pokyvuje hlavou, snaží se tvářit vážně, ale koutky úst jí cukají v úsměvu+ Copak? Nesneseš pohled na krev? +začne mu ofoukávat ruku+ Tak s ohledem na to, že ležíš, tak se ti nic nestane, když mi tu omdlíš. +směje se tiše+

[Byron]

Ne. +zakrývá si oči+ Neukazuj mi to, nechci to vidět. Řekněte mi doktore, budu hrát ještě někdy na housle? +šaškuje tam a zakrývá si druhou rukou oči+ Kysličník? A je to nutný? +šklebí se+ Ono to totiž pak děsně pálí.

[Jessica Latem]

+tiše se směje+ Vypadá to s vámi beznadějně... +stejně tak beznadějně kroutí hlavou a snaží se neculit+ No samožejmě, že je to nutný... taky proč myslíš, že se používá? Kdyby to neštípalo, nebyla by to žádná sranda. +zlobí ho+ Měli bychom pokračovat v cestě... začíná mě studit naraženej zadek. +zašklebí se a zavrtí+

[Byron]

Já ti dám srandu, z chudáka zmrzačenýho Byrona si dělat srandu. +naoko brblá a vyšvihne se na nohy a pak jí podá ruku, aby se taky zvedla, pak se orzhlídne+ Tak kam pojedem teď? Ke kašně?

[Jessica Latem]

Přeci by ses na mě za to nezlobil. +zatváří se naoko zkroušeně a vydrápe se na nohy+ Hmn? +tázavě se k němu přilýsá, aby přeci jen nalomila jeho odhodlání se na ni zlobit+ Ke kašně? +rozhlédne se kolem, hledajíc inkriminovanou věc+ Fajn, pokud mě do ní nebudeš chtít hodit. +zazubí se+

[Byron]

To si ještě rozmyslím, jestli se na tebe budu zlobit. +podívá se na ni a trochu se usměje, ale je jasné, že se na ni rozhodně nezlobí, pak ji chytne za ruku a vyjedou ke kašně, která je poněkud dál, takže ji ještě nemůžou vidět+ Hodit tě do kašny? +zamyslí se+ To je zajímavej nápad, ale myslím, že si ho nechám pro příště. U kašny by jsme si mohli trochu odpočinout.

[Jessica Latem]

Já budu hodnááá. +dělá na něj očka a široce se usmívá, když jí dojde, že se na ni skutečně nezlobí a dokonce i ten balanc pak udrží líp, když se zase rozjednou, rozhodně už okolo sebe tolik nemáchá rukama+ Tak to jsem si oddychla... ještě bych ti pak nastydla. +zasměje se a pokývá hlavou, že bere ten odpočinek+ Ještě si mi neřekl, jaká byla návštěva rodné domoviny. Jak si tam byl před fesťákem. +koukne na něj krátce se zájmem, než se zase musí podívat na cestu+

[Byron]

+pomalu jedou po cestičce, nikam nespěchá, drží ji za ruku a kouká kolem+ No... domovina. +ušklíbne se+ Máti mě pomalu nechtěla ani vidět, ale vzpružila se na to, aby mi řekla, jak strašně zase vypadám a jak jsem ji zklamal. A otec mi pak vysvětlil, že se budu muset změnit a vzít své povinnosti do svých rukou, jinak že mě vydědí - to je obvyklá výhružka - a pak jsem sbalil, co jsem potřeboval a vypad jsem. +koukne na ni, ani ne vesele, ale zas nějak extra smutně taky ne+ Je to s nima příšerný, jsou tak pokrytečtí a všechny odsuzujou a ... +zavrtí hlavou+ Já už o tom nebudu mluvit.

[Jessica Latem]

+poslouchá ho a pevně mu svírá ruku. je jí z jeho slov nějak smutno, ona sama miluje svůj domov nadevše a s rodiči vždy vycházela víc jak dobře, neumí si představit, že by se někdo takhle dokázal chovat ke svému synovi+ Promiň... nevěděla jsem, že... +koukne na něj, trochu smutně a hlavně omluvně+ Už se nebudu ptát. +slíbí, i když kdo ví jak dlouho jí vydží nezajímat se o jeho rodinu+

[Byron]

+pokrčí rameny a povzdechne si stylem: no co nadělám a pak se na ni usměje+ Mě nevadí, že mě nemají rádi. Mě záleží na tom, že mě máš ráda ty. +je na něm vidět, že on ji má rád a že tu s ní je rád+