Midnight Park - Kouzelný park

[Lalia Lombardi]

*Zívne, zaklapne knihu a rozhlédne se kolem. Už je docela tma, takže se rozhodne vrátit se.*

[Zaměstnanec]

Nová část pěstírny - Spirálová zahrada - přístupná veřejnosti:





Uzobávat přímo z keříků je povoleno:)

[yohannka]

(mě ty obrázky nějak.. nejedou)

+v parku je krásně, tak si tentokrát veme na vodítko tygra a za mikinou se jí choulí minikotě+

[Manori]

(gr...tak snad už..přitom odkazy byly živé...)

[Zaměstnanec]

Zima dorazila i do části japonských zahrad:

Chodníky a cestičky pro projížďky a procházky:



Možná potkáte i nějakou tu zvířenu:

Nebudit!:)

[Beatrix]

(Ježííš! Ta je ale sladká!)

[Beatrix]

+Zaparkuje venku, projde do parku a zamyšleně, zabudlaná v kabátě se pomalu prochází parkem. Sníh jí křupe pod nohama a ona vůbec nevnímá okolí, takže i kdyby tam běhal slon, ani si ho nevšimne. Poslouchá jenom to ticho, v hlavě jí lítají miliony myšlenek a zírá mimozně na cestu.+

[Beatrix]

+Asi hodinu tam tak bezcílně bloudí, pak se zastaví v altánku, protože začne docela bohatě padat sníh, a sleduje vodu. Vytáhne mobil a chvílu do něho kouká a pak ho vztekle švihne do vody+ Sakra! +promne si xicht a rozhlídne se, jestli tam někdo není, doufá, že ju nezabije nějaký kouzlo bránící kouzlům a nenápadně mávne rukou a mobil jí zase padne zpátky do ní. I když z něho kape voda - přece jem tam nebude ničit přírodu, a když je to ten kouzelný park...+ Ehm...+hodí ho do kabelky a rukou setře vrstvu sněhu ze zábradlí. Opře se o sloupek a dalších několik minut sleduje okolí, no pak se sebere a procházkou zpátky doufá, že dojde zase k východu - no všechny cestou vedou do Alp, takže se trefí, sedne do auta, hlasitě se vysmrká, otře si oči a odjede zpátky do reality.+

[Beatrix]

+Už známou štrekou se dobrodí sněhem do altánu, odloží si kabelku na lavečku, chvílu sleduje okolí, no je tam jak po vymření, tak jen mrkne a je z ní králík. Zkontroluje ještě jednou situaci a hopká se rochnit do sněhu doufaje, že ju nikdo nesežere.+

[Beatrix]

+Nějakou dobu lítá sem a tam a válí se ve sněhu, má hezky huňatej kožíšek, takže si to užívá a pak se vylepí ve sněhu a sleduje kolemjdoucí lišku, ani nedutá. Liška začenichá, jakoby něco cítila, rozhlídne se, ale bea se sněhem úplně splyne, takže liška čichá čichá, ale nakonec nazná, že by to stejně nebylo k jídlu a de pryč. Ještě chvílu počká a pak doběhne zpátky do altánku, beztak už je nejvyšší čas, začíná se pomalu stmívat, tak šup zpátky oblíct a kvapně vyjde z parku, jako kdyby se předchvílou vůbec nerochnila ve sněhu.+