Zverimex

[Memory]

Vojde dnu, postaví sa k pultíku a čaká na yohannku.

[yohannka]

+doběhne tam celá zamyšlená a všimne si Mem+ jé, ahoj... co potřebuješ?

[Memory]

"Ahoj yohi." usmeje sa na ňu. "Potrebovala by som poštovú sovu. Nejaké nenápadné, spoľahlivé plemeno. Aby nebola moc veľká a tiež, aby nebola príliš náročná na starostlivosť. Je totiž pre môjho brata, ktorý je mudla." vysype to zo seba.

[yohannka]

mhmmmm.. malou sovu... tak se mrknem co tu máme +zavede jí do oddělení kde sou sovičky, ale tam sou jenom ty co jsou v galerce+ tak.. tyhle asi ne, co... ty jsou hodně velký

[Memory]

"hmmmm." prezerá si vtákov. "Tá sova pálená by možno mohla byť." na chvíľu sa zamyslí. "Nemáš tu náhodou sýčka obecného?"

[yohannka]

mmm Sýček říkáš +zamyslí se+ ten je takovej menší, že... víš co, venku máme ještě pár klecí, zrovna mi je dovezli, tak se tam půjdem mrknout +zaklapne katalog a vede ji zadníma dveřma ven+

[Memory]

"Áno, taká menšia sovička s veľkými očami." potvrdí. Nasleduje yohannku von.

[yohannka]

jooo tak to bude.... mmm. tady! +dojdou k voliééře, tak omrkne cedulku radši jestli to souhlasí+ jo, Sýček... mm +čte si tam zápisky+ tenhle je zvyklej na lidi, našli ho raněnýho, tak ho museli nějakou dobu kurýrovat, takže je krotkej.. +otevře klec, natáhne packu a sovička jí skočí na ruku+ Taaaak, ukaž se nám krasavče.... nic jinýho zatím nemáme, ale můžem objednat

[Memory]

"Ten je nádherný." vydýchne zamilovane. "Je to teda samec, či samica? Aký je starý?" opatrne pohladí zopár jeho jemných pierok.

[yohannka]

+sýček mile potichounku houkne+ klidně so ho vem na ruku.. má sice drááápky, ale není to tak hrozný +uculí se+ mm.. je to.. +mrkne do papíru+ samička a... je jí.. mmm, je ještě mladá, má půl roku +dejme tomu, ve stáří sov se nevyznám ;o)+