Sklepení

[Styx]

Netvař se tak provinile, snad to vyjde někdy příště. Tak ahoj +rozloučí se+

[Remus Lupin]

*přemístí se rovnou do nejnižších pater, vyčleněných zvlášť nebezpečným tvorům a lva přemístí do jedné z "cel", která je upravena kouzly, takže i když je pod zemí, tak je tam světlo a je větší než by měla být...spíše to vypadá jako kousek lesa než kamenná kobka..uvolní provazy, aby se lev mohl vyplést a zmizne odtama než se probere a vystoupá k sobě do pracovny, aby ho mohl pozorovat z bezpečné vzdálenosti.*

[Wenai Lafayette]

+přemístí se někam tam, na něčem jí nejspíš ujede noha a tak sebou kecne na zadek, ale hned vstane a běží k Remusovi+

[Remus Lupin]

*už několik hodin tam pobíhá spolu s několika dalšími zaměstnanci, do toho jim přijde ještě nějaký pitomec z ministerstva na kontrolu, tak se ho rychle zbaví a vrátí se do spodních pater, kde už mají k jedněm velkým dveřím přistavenou rozměrnou bednu, jen do nic potvůrku dostat...což není jen tak, tak se někteří z nich občas poodběhnou obvázat a vrací se zpátky..nakonec se jim přece jen povede ji dovnitř nacpat a zavřít*

Merlinéé...*narovná se, když bednu zapečetí* potvora jedna...vždyť to tam budeš mít lepší než tady...*řekne bedně, která jen výhružně zavrčí a poposkočí* no jo...tak...asi nebudem na nic čekat, než se z té bedny dostane ven...*kývne na kolegy a připraví se k transportu*

[Remus Lupin]

*Sejdou nejprve do prvního patra, kde jsou méně nebezpeční tvorové...občas něco za dveřmi se hemží, nebo pochrupuje* My jdeme až dolů...*obrátí se na ni po cestě a sestupuje až do nejspodnějšího patra, nejprve do rozlehlého prostoru s klenbami*


*a pak zahne do jednoho z menších tunelů* už jsme skoro tam...*obrátí se na ni přes rameno*

[Styx]

+následuje Remuse dolů do sklepení a moc nevnímá zvuky za dveřmi, ví, že dokud jsou zámky zamčené, je tady bezpečno. Seběhne až úplně dolů a teprve tam v těch katakombách začíná na ni doléhat podivná tíseň+ To je nějaké bývalé středověké vězení? +rozhlíží se po kamenných zdech, ale je mu v patách, aby se tady v tom bludišti chodeb neztratila+

[Remus Lupin]

No, původně to byly pouze katakomby pod městem...Tak jako na Příčné je živo, tak i pod ní se odehrávaly obchody...trochu jiného charakteru...My jsme je tady poupravili a vybavili tak, aby se zde dali držet nebezpeční tvorové...jako třeba ti, co nemají rádi úplněk...*dojde před dvoje dveře kousek od sebe* tak jsme tady...uvnitř jsou oddělené jen mřížovím, takže se uvidíme i uslyšíme bez problémů.*otevře první dveře a mlčky ji vybídne pohledem aby vstoupila do cely*

[Styx]

+zastaví se před železnými dveřmi a chvíli na ně kouká, jakoby se rozhodovala, jestli má vstoupit nebo ne. Poté udělá pár kroků do cely, uprostřed se zastaví a otočí se k Remusovi. Jejich oči se setkají. Na rtech se jí mihne lehký úsměv, kterým mu dá najevo, že je připravená a pak hrdě zvedne bradu a ve tváři se jí usadí odhodlání čelit se ctí tomu, co ji teď čeká+

[Remus Lupin]

*neřekne nic, jen ji nechá vejít, když se jejich pohledy střetnou, tak lehce přikývne a nespouští z ní oči, dokud mu zavírající se dveře cely nezakryjí výhled. Pevně je dovře, těžké železo dopadne na místo a na chvíli ji odseknou od vnějšího světa, tam dolů do cely neproniká žádný zvuk zvenčí...jen se kovem nese halasení zámku a pak i to utichne. Chvíli není slyšet nic, nikde se nic nepohne, celé to působí tísnivě, tím víc, čím déle to trvá..nakonec klapnou dveře vedle a zaduní, když je za sebou Remus zabouchne, přejde ke mřížím* v pořádku?

[Styx]

+rozhlédne se, když za ní zapadnou dveře a naslouchá tomu tísnivému tichu, které jí svírá hrdlo. Když ve vedlejší cele zabouchnou železná vrata, přistoupí k mříži a hledí do šera, dokud se ve světle pochodně neobjeví u ní Remus+ Jsem v pořádku +přikývne. Prostrčí skrz mříže ruce a silně sevře jeho dlaně+ Ale radši bych byla na rozkvetlé louce, zalité sluncem +navzdory místu a situaci se široce usměje+ Zvláštní, že magická moc měsíce sahá až takhle hluboko pod zem +trochu se zachvěje, nejspíš chladem+