Remusova pracovna - soukromé konzultace

[Eillen]

Jo, přesně ten. Plešatej, spálená půlka obličeje a právě teď si odpočívá u mě. No, ale dlouho nebude, i kdybych měla Amona vlastnoručně odtáhnout k nám a donutit ho, aby si toho chlapa odvedl. vezme si Pyra do rukou, ten se k ní přitulí Jsem ráda, že jsi v pořádku, pohladí ho po hlavě. Pyro se chvíli nechá hladit, pak vzlétne a vyletí oknem ven, zřejmě má namířeno domů A co já jsem ti dlužná? Určitě si s ním měl hrozně práce.

[Remus Lupin]

*přikývne..* tak je to moje práce...*usměje se a vystaví jí účet* kdyby s ním bylo něco v nepořádku, tak ho dones zpátky, ale snad už se to nevrátí...

[Eillen]

Vezme si účet a rovnou to na místě zaplatí, protože nemá čas letět ještě ke Gringotům. Jediný problém s ním zůstane jeho věčné navštěvování rybníka za kachnami. Ale to je aspoň roztomilé. Opravdu ještě jednou moc děkuji políbí ho na tvář a rozloučí se

[Remus Lupin]

není zač...*vyprovodí ji a pak se jde prohrabovat bestiáři*

[Remus Lupin]

*poté co osamněl jde do pracovny a chvíli prohání obrazy v zrcadle, a pak se vrátí do sklepení zjednat pořádek*

[Remus Lupin]

*konečně mu z Nemetonu doručí lektvary, které si objednal a kontroluje, jestli má vše...baňky se zvláštní zelenkavou tekutinou, krabičku od Nef se srstí...spokojeně to přehlídne a pak jde napsat vzkaz*

[Remus Lupin]

*vejde* tak prosím...*zavře za nimi dveře..trochu to dutě lupne, jak se celý prostor oddělí, aby je nikdo nemohl vyrušit v průběhu...to by nebylo hezké. Stůl a křesla jsou odsunuta, na podlaze září studeným světlem jakýsi složitý obrazec a ve vzduch u krbu s temným zrcadlem, ve kterém se hrozivě převaluje mlha, se trochu tetelí* na tuto stranu se pokusíme vytvořit portál, využiji přitom moc zrcadla..*stoupne si doprostřed místnosti, pokyne jí, aby ho následovala*

[Neferet]

+pozorně ho poslouchá a vejde za ním dovnitř, trošku sebou trhne, když uslyší dutý lupnutí a začne se rozhlížet po místnosti, jenom přikývne, když mluví o portálu a pomalu k němu přejde a čeká na další pokyny+

[Remus Lupin]

*když se Nef postaví k němu, začne tedy s vyvoláním mostu..nacvičeným pohybem slije kovové nádobky v různých poměrech lektvary...tekutina na dně zlostně syčí a prská a zdá se, že chce vylízt ven...když do ni vhodí hrst tygřích chlupů, energie nashromážděná je úplně absorbuje a za tichého Remusova pronášení kouzla se vzduch před nimi jakoby zdeformoval..vše mimo chráněnou oblast obrazce na podlaze, který nyní září sytěji, ztratí barvu...v zrcadle, které nyní spíš než na zdi nad krbem pluje v deformovaném prostoru se začíná vyjasňovat a objevuje se jakási neznámá krajina, za chvíli mizí a objevuje se další..v línem sledu se měnící diapozitivy* zkuste se teď v mysli přenést do vašeho světa..tam, kde je váš tygr...myslete na něj..a až si budete jista soustředěním, zavolejte ho...*natočí k ní hlavu, ale nespouští zrak ze zrcadla*

[Neferet]

+pozorně sleduje každý jeho pohyb a poté soustředí pozornost na zrcadlo, když jí dá Remus další pokyny, zavře oči a v mysli se přenese do Bemountu, vidí rozlehlé zahrady, ve kterých se často s Caesarem procházeli, za zavřenými víčky jí vyvstane obraz majestátního bílého tygra procházejícího se po zelené trávě, když oči po chvíli otevře stále ho vidí+ Caesare. +zavolá na něj jako tolikrát předtím+ Caesare, pojď sem. +zavolá na něj, jako by byla v zahradě s ním+